Londýn

Dnes jsem se cíleně vůbec neučila, ale zato mimoděk bylo dnes angličtiny až nad hlavu. Hned ráno jsem přišla na nádraží a hlásili, že můj vlak je zrušen... Tak jsem procvičovala jednak konverzaci, na to abych se dozvěděla co s tím, když mám lístek koupená na konkrétní vlak, a pak jsem také hojně procvičovala poslech, jak jsem špicovala uši, abych věděla, kterým jiným vlakem mám jet, kde všude to stojí na jaké nástupiště mu hlásí příjezd a taky, že narozdíl od vlaku na který jsem měla koupený lástk i s místenkou, tak tenhle jede do Londýna 2 hodiny...:o( Takže jsem do Londýna dorazila až na poledne, ale zato se počasí vypršelo už cestou, když jsem ještě byla ve vlaku a odpoledne už sprchlo jen jednou...:o)

Z Paddingtonu jsem to vzala napříč Hydeparkem a přes Picadily do St Jamese´s park, kde jsem se vylepila na trávníku na sluníčku a dala si oběd (zbytek sendvičů, které jsem nesnědla cestou už ve vlaku...) a pak jsem si to namířila do National Gallery (ty čaje co chtěla Eliška jsem zodpovědně hledala a asi i našla, ale na plechovku už není místo ani v kufru ani doma ve skříni a bez plechu to neměli...)

Na National gallery jsem si dala 2 hoďky, takže to byl jen takový průlet mezi skupinami různojazyčných tiristů a anglických školáků... (největší zástupy byly stejně jako loni u Turnera a Moneta...:o/)

Dnešním novým cílem bolo Covent garden...:o) Kdybych nebyla zařeknutá, že dnes nezaplatím za nic jiného než co okamžitě zkonzumuji nebo 1 knížku Mangy, tak bych si tam uměla vybrat, ale vydržela jsem, stále jsem si zatvrzele opakovala, že na to není místo ani v kufru ani doma...:o)

A dalším cílem na který jsem si celkem správně vyhradila celou hodinu byl obchod Forbidden planet, který už moc dobře vím, kde je a co je v něm - hromada zajímavých knih a filmů, ale hlavně hromada mangy...:o) Takže to dopadlo následovně: nejako jsem si neuvědomila, že je odpoledne všedního dne, takže na to nebudu mít takový klid jako minule (v neděli po ránu). Neustále kolem mě brousily skupinky mangyznalých teenagerů a krom mého nuceného procvičování poslechu mě akorát znervozňovali....:o( Nakonec jsem se od 3 knih za cenu 2 dostala ke 2 za cenu 1 a zcela na závěr jsem skončila u 1 za 1/3 cenu. On je to sice 2. díl ze tří, ale poentou je nejenom má oblíbená autorka, ale také že zbylé 2 díly neměli, takže nehrozilo, že bych se nevešla na zpáteční cestě do kufru no a nakonec taky ta cena, samozřejmě...:o)

A nazávěr mého dnešního dne byla ještě jedna novinka: Oxford street - nikdy více!!! Tu ulici jsem protpěla celou, nutno říci, že jsem s velkou láskou vzpomínala na naši "nákupní třídu" Masaryčku a Českou... Na O.S. se nedalo hnout, mimo lidí bylo ještě třeba vyhýbat se poměrně značné motorové dopravě - taxíky, auta, dvojité busy i kola... A abych tomu nasadila korunu, tak jsem touto ulicí procházela z východu na západ, takže mi celou cestu svítilo do očí, tedy než jsem si všimla toho neocenitelného faktu, že na protější straně už je trochu stínu, takže jsem se zhluboka nadechla a vrhla jsem se do toho děsivého dopravního hemžení, abych se přebrodila na protější stranu ulice.

Tak tuhle ulici už nechci ani vidět a ani slyšet, fakt nechápu, co přesně tu na tom troubení mají, ale troubí se tu skoro furt...

Jak já jsem byla ráda, když se přede mnou konečně vynořil roh Hydeparku, kterým jsem to už pohodově přehopkala k začátku Kensingtonských zahrad, kde je příjemné posezeníčko a záchody zdarma...:o) Zbodla jsem zbytek svačiny, překontrolovala otvírací dobu Kensingtonských zahrad a frčela jsem na vlak. Tentokrát už jel podle plánu...:o)

Zítra se mnou jede do Londýna i Lien. Já jedu vlakem v 7.30 a Lien za mnou dojede na 10 abychom stihly otevření Natural History Museum. Já se před tím ještě těším na procházku Kensingtonskými zahradami, které otevírají už v 6:o)

Uťapkaná

Tak dneska jsem tedy úplně uťapkaná. Ráno jsem v 9 vyrazila přes nějaký místní trh, který se koná každou středu směrem k Ashmolean muzeu, ale trh byl podstatně menší než jsem čekala, takže jsem ho měla hned projítý a muzeum otvíralo až v 10. Tak jsem obešla celé město křížem krížem, nalepila na pohledy známky a hodila je do schránky a v 10 jsem stála nachystaná před muzeem. Prohlídla jsem si hlavně sbírky japonského a čínského umění a taky sbírku prstenů, které mě loni nejvíc zaujaly a taky jsem sepodívala na místní sbírku impresionistů, je sice maličká, ale hezká, taková docela reprezentativní...

V muzeu jsem strávila 2 hodiny a pak jsem si zase s Lien dala na koleji sendviče a kafe. Pak jsem si to namířila do parku u řeky, že se tam budu učit, ale měli tam mizerné lavičky bez opěradla a proudily tam moc velké davy...:o(

prošla jsem se teda k policejní stanici, jestli je to přesně ta, ve které sídlí inspektor Lewis, to si jistá nejsem, ale kolik tak velkých policejních stanic by tu tak asi mohli mít...?:o) Ještě jsem si na posilněnou ulovila v obchodě čokoládu, to abych měla energii na výrobu tepla...:o)

A nakonec jsem se usadila opět v parku na úplně opačném konci města, který je hned za Evelieninou kolejí a zatím jsem tu prostě lepší nenašla...:o) Déšť jsem přečkala na lavičce pod stromem a když přešel, tak jsem se usadila na trávníku a na sluníčku. Děsně tedy foukalo, ale zvládla jsem to dokonce bez ztráty papíru, takže v poho...:o)

Zpátky k Lien domů jsem to vzala okrajem čtvrti Jericho a daly jsme si společnou večeři a po večeři jsme vyrazily opět na kolej na promítání nějakého filmu proti bezhlavému vybíjení ryb ve světových oceánech... V následné diskusi jsem se nechytala, ne že by mi tak moc chyběla jazyková vybavenost, ale že tohle fakt nebylo téma ke kterému bych měla moc co říct...

zítra v 10 jedu do Londýna. Nádraží je hned za rohem, takže to nebude problém. Program si naplánuji ve vlaku...:o)

Takže jsem dnes moc a moc ťapkala a zítra mě čeká totéž. Je to divné, ale z toho chození po městě cítím uplně svaly na nohách než po tančení nebo lezení... Ach jo já jsem prostě zcela nepoužitelná pro jakékoli sportovní a pohybové vyžité...:o(

Oxford a aprílové / anglické počasí:o)

Dneska mi Lien zapla českou klávesnici, takže mám diakritiku, ale stále mám přehozené Z a Y a české znaky tady na té klávesnici nejsou namalované, takže píšu po paměti, takže stejně jako včera, co se vám nezdá, to si domyslete...;o)

Tak tedy my máme aprílové počasí asi tak jeden měsíc v roce, ale tady ho majífurt, jen se tomu neříká aprílové, to by samozřejmě nemělo smysl, ale říká se tomu anglické počasí...:o) Ani se kvůli tomu neoplatí vytahovat deštník, deštíky jsou co 5 minut a pokud je neignorujete, tak se před nimi snadno schováte pod nepříliš košatý strom...:o)

Takže jsem dnes ráno vyrazila, protože Lien ještě spala, tak jsem ji nechtěla rušit a napsala jsem vzkaz a šla ven sehnat nějakou sníďu. sehnat ji nebyl problém, ten nastal, když jsem začala hledat, kde ji sníst. Lavičky byly vesměs mokré, ale většinou spíš ani nebyli. Tak jsem se nakonec hladová jak vlk upíchla ne nejaké podezdívce plotu a konečně si dala ten svůj anglický snídaňový čaj a buchtu, hned mi bylo líp...

Pak jsem sháněla knížky, kvůli kterým jsem se hlavně jela, že ano...:o) a taky čokolády a čaj... Sehnala jsem všechno, i když Eliščinu knížku sehnat byla fakt fuška, už jsem to skoro vzdávala, až v posledník knihkupectví mi to konečně našli, měli jednu jedinou, tak snad je správná.

V poledne jsme s Lien daly sendviče u ní na koleji, protože pršelo a po o jsem se šla podívat na krásný místní hřbitov z poloviny 19. sol. a pak jsem si sedla v parku na lavičku pod strom, aby na mě nepršelo, oblekla jsem si všechno, co jsem měla a dělala jsem angličtinu. Chvíli svítilo sluníčko a chíli poprchávalo ale pod stromem jsem byla v klidu...:o)

Lien byla doma, protože je děsně nachlazená, ale už se jí to lepší. Kolem 4. jsem dostala hlad, tak jsem se vydala za lien a po svačině jsme zašly na její zahrádku tady u domu. Já jsem ji poučila o sklízení hrášku a brambor a Lien mě poučila o rukole, takže mamko, příští rok sadíme rukolu...;o)

To byste nevěřili,jak tady byly holky u vytržení z hrášku, ony ho snad nikdy neviděly v lusku...:o)

večer šla Lien na nějaký zelený míting a já jsem ještě dělala angličtinu.

Je tu děsná zima, takže si jdu dát teplou sprchu a jdu spinkat...:o)

Opet po roce v Anglii...:o]

Tak se rok s rokem sesel a ja jsem zase tu abych navstivila Lien v Oxfordu. Prae jsem prijela a musim jeste nez si pujdu lehnout napsat zazitkzy z cest. Diakritiku si domyslete a okud se vam zda spatne umistene Y nebo Z tak si to takz domyslete;o]

Ve tri hodiny odpoledne jsem vyrazila z domu v Brne a cca v pul dvanacte SEC jsem dorazila do Oxfordu, tady to je pul jedenacte:o]

Letela jsem z Brna a zacali jsme tim, ze melo letadlo zpozdeni 30 minut a nakonec hodinu. Ale do Londyna jsme doleteli se zpozdenim o trochu mensim, tak mi bus na ktery jsem mel koupeny listek ujel jen o 10 minut...;o[ Bistre jsem zasla za slecnou dane spolecnosti a vzjednala si misto v bude kterz mel jet za dalsich 10 minut. Dobre jsem udelala,protoze jsem na to dostala podpis a razitko a rovnou me nalozili, ti co tak neucinili a do busu se nevesli, proste nejeli...

Dalnice byla volna, takze jsme byli v centru Londyna za hodku a nejaky drobny a cestou na vlakove nadrazi, kterou jsem zvladla pesky za 20 minut jsem si jeste koupila veceri....:o]

Vlacek uz jel bez problemu a v Oxfordu na nadrazi me uz cekala Lien. Bydli jen kousek od nadrazi, takze to bylo v pohode:o]

A nejzajinavejsi zazitkz dnesniho dne? Let nad oblaky bez debat. Ta oblaka byla nadherna, jako mekke chomace bile vaty vsude pod nami, proste nadhera, nebo jako nejjemnejsi naveje cerstveho mekkouckeho snehu...:o] A dalsi silny zazitek byla ta hromada prechodu v Londyne, ktere jsem musela prekonat mezi Baker Street a Paddingtonem. A na vsech jsem radsi jak trubka stala, protoze se neumim tak rychle preorientovat a neustale cekam auto z jine strany nez ze ktere skutecne prijede, tak jsem radsi vzdycky mackala knofliky cekala na zelenou a pokud nebyla svetla, radsi jsem to vzala i oklikou, aby svetla byla, nebo jsem si pockala na domorodce a nenapadne jsem se "svezla" pres prechod s nimi...:o] Ale zvladla jsem to, sice jsem se mockrat musela podivat do mapy, ale nasla jsem to a ani jsem se nemusela nikde vracet...:o]

Jo a jeste se mi moc libilo, jak mi Eliska posilala SMS a informovala me ze svedomite monitoruje muj let, tak m presny prehled s jakym zpozdenim jsme odstartovali a kdy presne jsme pristali, diky Eli;o]

Tak dobrou noc a myslete na me at sopka nesopti a nedeli at se v poradku zas vratim...:o]

Anglie den 5. Londýn 3

Poslední den v Londýně. Odpoledne odlétáme.

Přes noc se nádherně vyčasilo. Byly jsme vzhůru brzy. Ne že by se nám nespalo dobře, ale vzbudilo nás světlo a také, že jsme zvyklé brzy vstávat, navíc ten časový posun, u nás už přeci jen bylo o hodinu víc...:o)

Naproti přes ulici, kde jsme bydlely byl nádherný park. Takhle brzy měl být ještě zavřený, ale měly jsme štěstí a hned první branka, kterou jsme zkusily byla špatně zavřená, a tak jsme se snadno dostaly dovnitř. Park byl krásně udržovaný, na rozkvetlých keřích se třpytily kapky včerejšího deště a všude okolo byl fantastický klid.

Když jsme si prošly parky vydaly jsme se na Portobelo Road. Je to místními trhy proslavená ulice. Byly jsme tam ještě než obchody vůbec otevřely a možná dobře, že tak. Co jsme viděly za výlohami bylo všechno atraktivní a krásné a cena tomu odpovídala, někdy i krásu výrobků značně převyšovala...:o) Nicméně obchůdky i celá ulice byly velmi malebné a rozhodně jsme nemohly litovat návštěvy tohoto místa byť i takto brzy ráno.

Když jsme obešly čtvrť Nottinghill daly jsme si u McDonalda horké kafe ke snídani a na pokoji buchtičky a byly jsme spokojené a připravené vyrazit. Zabalily jsme si svoje sakypaky, vrátily klíče od pokoje a rozloučily se a vyrazily jsme do centra. Nejdříve jsem si vyhlédla ještě jeden obchod, který mi kamarádka doporučila k nákupu Japonského komiksu a po neúspěšném pokusu v největším knihkupectví v Evropě, jsem v tomto specializovaném obchůdku byla konečně úspěšná a koupila jsem si své vytoužené čtivo. Přes čínskou čtvrť s anglicko - čínskými popisky jsme to vzaly k Trafalgarskému náměstí a do National Galery. Zde jsme mezy originály mistrů klasické malby strávily většinu dne a po poledni jsme se vydaly opět na metro a na nádraží, odkud nám jel vlak na letiště.

Eliška nás mezi tím smskami informovala o tom, jak soptí sopka a jak se zavírají a nezavírají vzdušné prostory nad Evropou.

Úspěšně jsme prošly vším odbavením, a ocitly se v nákupní zóně na letišti. Nakoupily jsme poslední suvenýry v The Harrods, musely jsme předložit palubní lístek, asi aby nám nějak zaregistrovali zboží nakoupené v bezcelní zóně...

Nakonec jsme měly jen hodinu zpoždění a letadlo s námi bezpečně odlétlo a tzase přistálo v Praze na letišti.

V Praze jsme doběhly autobus do Brna a asi 2 hodiny po půlnoci jsme se už mohly uvítat doma v Brně s tatínkem a Eliškou.

Konec výletu.

The End.

Anglie den 4. Londýn 2

Ráno jsme se definitivně rozloučili S Lien a vyrazily do Londýna.

No už včera jsme si všimly na nádraží nějaké poznámky, že první raní vlak na fotbalové utkání do Londýna jede v 8,00, což byl právě náš vlak, ale to jsme tomu ještě nevěnovaly pozornost. Ale už ráno v autobuse na nádraží bylo trochu živěji a ve vlaku do Londýna bylo značně živo. Ale měly jsme docely štěstí. Neměly jsme sice kupéčko pro sebe jako předešlý den, ale fandové v našem kupé byli jen hlasití a místy s dost nevybíravým slovníkem, ale jinak v pohodě.

Když jsme dorazily do Londýna vydaly jsme se metrem na Nottinghill a ubytovaly se. Ubytovna Velehrad je kousek od zastávky metra a metrem jen kousek od centra...

Chtěly jsme jet lodí po Temži na Greenwich, ale trošičku nás uvítalo anglické počasí, takže jsme se vydaly metrem a podchodem pod Temží, což byl taky zážitek. Sešly jsme po dlouhém točitém schodišti dolů do tunelu a pak takovým vykachličkovaným dlouhým tunelem jsme prošly pod Temží na druhý břeh, kde je hvězdárna a nultý poledník.

Tedy na foto u nultého poledníku se stála děsně dlouhá fronta, ale vystály jsme si ji s mamkou a vyfotily se pěkně, jak se má s každou nohou na jiné půlce polokoule:o)

Počasí se neumouřilo, takže jsme to vzaly podchodem zase zpátky a metrem zpět do centra. Vydaly jsme se ke katedrále svatého Pavla. Ve 3 odpoledne tam byly odpolední sváteční zpěvy s bohoslužbou... Mají tam vynikající sbor a přijímali nové členy, takže to bylo sice trochu dlouhé, ale slavnostní a během bouřky a průtrže mračen jsme seděli v teple a v suchu:o)

Pak jsme si musely dát kafíčko v Costa café. Mamka kolem něj celý týden chodila, že dávají obrovské porce a že to musíme zkusit. Kafe bylo velké drahé a dobré:o) Byly jsme spokojené:o)

Vydaly jsme se volným krokem k temži, po mostu Milenia jsme přešly na druhou stranu k Tate modern galery. Mezi tím už pěkně lilo ale vidina Shakespeareho divadla Globe na druhé straně byla příliš lákavá, takže jsme vydržely i s deštníky, anglickým počasím jsme se nenechaly udolat a prohlédly si i památné divadlo a udělaly fotky:o)

Po návratu do centra se mamka ještě toužila svézt dvoupatrovým autobusem, takže jsme našly zastávku a že nám za 10 minut jede jeden naším směrem tedy k Toweru. Svezly jsme se 2-3 zastávky, průvodčí z nás turistek byl viditelně "nadšený", ale my jsme si radost z jízdy skazit nenechaly:o) Svezly jsme se v Londýně dvoupatrovým busíkem.

K pevnosti Tower jsme se dostaly už k večeru, ale protože jsme stejně nechtěly jít dovnitř, tak nám to nevadilo. Obešly jsme si pevnost udělaly pár fotek a vydaly se k slovnému mostu.

Tolik štěstí, abychom ho viděly zdvižený jsme neměly, ale zato jsme pěkně promokly. Když byl slejvák největší zrovna jsme stály na spodním konci mostu a po cestě tekly 5 čísel minimálně hluboké potůčky, no co, tak do botek nateklo a zase z nich vyteklo, jen to pak trochu čvachtalo.

Metrem jsme to vzaly do centra a k dalšímu vysněnému místečku naší maminky, obchodnímu domu Herrods. Měli už zavřeno, možná i naštěstí;o) ale tak pro začátek na rychlý poznávací průlet Londýnem by to stačilo:o) V nedalekém McDonaldu jsme se zahřály čokoládou a hranolkama a Marks a Spencer jsme si koupily něco k pití a ke snídani a vzaly si noviny na vysušení botiček.

Když jsme večer vycpávaly novinami mokré botky, zjistily jsme z nich, že sopka na Islandu už zase soptí a ruší se lety....

zítra máme letět domů....

to be continued...

Anglie - den 3. - Londýn1

Ráno jsme sedly na vlak a vyrazily do Londýna. Bohužel, jen já a mamka, protože Lien se potřebovala učit...:o(

Dojely jsme na Pedington a vydaly jsme se metrem k Westminsteru. Vylezly jsme z podzemky přímo pod Big Benem:o) No, mamka si ani nevšimla pod čím stojí, bo zaujatě fotila London eye a posílala MMS...:o) Nakonec si ale i mamka prohlídla Big Ben z blízka a vydaly jsme se přes rušné křižovatky směrem k Wesminsterskému opatství. Největší cíl naší cesty a po jeho shlédnutí, můj splněný sen...:o)

Za vstup chtěli tedy značně nekřesťanské peníze, ale stálo mi to za to. Byla jsem naprosto nadšená architekturou, výzdobou i historickým významem. Byla jsem prostě unešena...:o)

Pak jsme daly piknikový oběd v St. James parku a pokračovaly jsme pěšo přes centrum směrem na Pedington odkud nám jel večer vlak zpátky:o)

Podívaly jsme se k Downing street, na sídlo Britského premiéra a na demostraci, kterou mu tam pořádali nějací aktivisti téměř pod okny...:o) Přes třídu Whitehall jsme došly až na Trafalgarské náměstí a přes Picadily circus jsme okolo St. James paláce došly až k Backinghamskému paláci.

No, tam byly davy... Hrůza. Daly jsme na opačném konci, než kde jsme objedvaly, parku St. James kafe, abychom to to nějak vydejchaly a vrhly jsme se do davu dělat dokumentární fota...:o) No nějaké fotky jsme udělaly a rychle pryč:o)

Ještě jsem chtěla v Hyde parku vidět "řečnický koutek", což se nám povedlo a navzdory tomu, že se nám nějaká místní čupr bábi, která si s náma chtěla moc a moc popovídat, namluvit, že to na nádraží pěšky nestihneme včas, tak jsme krom Hydeparku stihly ještě i část Kensingtonských zahrad se sochou Petra Pana:o) :o)

Ještě jsem trochu zbývajícího času strávila téměř bezvýsledným pátráním po nějakém přiměřeném knižním průvodci po Londýně, nejraději Pitkina, ale snad až v nějakém 5. kiosku jsem konečně byla úspěšná. Zakoupila jsem si svého vysněného Pitkinova průvodce, abych mohla zodpovědně naplánovat, co všechno ješmě MUSÍME bezpodmínečně následující den vidět a frčely jsme vláčkem zase zpátky do Oxfordu:o)

Večer, když jsme se vrátily, daly jsme si sraz s Lien a vydaly se všechny 3 na večeři do Indické restaurace. Ještě, že tam byly Lien s náma, protože to bylo naprosto vynikající jídlo, ale samy bychom si nezvládly ani objednat, protože jsme ta jídla vůbec neznaly a další faux pas by bylo při konzumaci...:o) Ale Lien nám objednala samé dobroty a naprosto bezvadně jsme si celou večeři užily:o)

Další naprosto báječný den...:o)

To be continued...:o)