Londýn

Dnes jsem se cíleně vůbec neučila, ale zato mimoděk bylo dnes angličtiny až nad hlavu. Hned ráno jsem přišla na nádraží a hlásili, že můj vlak je zrušen... Tak jsem procvičovala jednak konverzaci, na to abych se dozvěděla co s tím, když mám lístek koupená na konkrétní vlak, a pak jsem také hojně procvičovala poslech, jak jsem špicovala uši, abych věděla, kterým jiným vlakem mám jet, kde všude to stojí na jaké nástupiště mu hlásí příjezd a taky, že narozdíl od vlaku na který jsem měla koupený lástk i s místenkou, tak tenhle jede do Londýna 2 hodiny...:o( Takže jsem do Londýna dorazila až na poledne, ale zato se počasí vypršelo už cestou, když jsem ještě byla ve vlaku a odpoledne už sprchlo jen jednou...:o)

Z Paddingtonu jsem to vzala napříč Hydeparkem a přes Picadily do St Jamese´s park, kde jsem se vylepila na trávníku na sluníčku a dala si oběd (zbytek sendvičů, které jsem nesnědla cestou už ve vlaku...) a pak jsem si to namířila do National Gallery (ty čaje co chtěla Eliška jsem zodpovědně hledala a asi i našla, ale na plechovku už není místo ani v kufru ani doma ve skříni a bez plechu to neměli...)

Na National gallery jsem si dala 2 hoďky, takže to byl jen takový průlet mezi skupinami různojazyčných tiristů a anglických školáků... (největší zástupy byly stejně jako loni u Turnera a Moneta...:o/)

Dnešním novým cílem bolo Covent garden...:o) Kdybych nebyla zařeknutá, že dnes nezaplatím za nic jiného než co okamžitě zkonzumuji nebo 1 knížku Mangy, tak bych si tam uměla vybrat, ale vydržela jsem, stále jsem si zatvrzele opakovala, že na to není místo ani v kufru ani doma...:o)

A dalším cílem na který jsem si celkem správně vyhradila celou hodinu byl obchod Forbidden planet, který už moc dobře vím, kde je a co je v něm - hromada zajímavých knih a filmů, ale hlavně hromada mangy...:o) Takže to dopadlo následovně: nejako jsem si neuvědomila, že je odpoledne všedního dne, takže na to nebudu mít takový klid jako minule (v neděli po ránu). Neustále kolem mě brousily skupinky mangyznalých teenagerů a krom mého nuceného procvičování poslechu mě akorát znervozňovali....:o( Nakonec jsem se od 3 knih za cenu 2 dostala ke 2 za cenu 1 a zcela na závěr jsem skončila u 1 za 1/3 cenu. On je to sice 2. díl ze tří, ale poentou je nejenom má oblíbená autorka, ale také že zbylé 2 díly neměli, takže nehrozilo, že bych se nevešla na zpáteční cestě do kufru no a nakonec taky ta cena, samozřejmě...:o)

A nazávěr mého dnešního dne byla ještě jedna novinka: Oxford street - nikdy více!!! Tu ulici jsem protpěla celou, nutno říci, že jsem s velkou láskou vzpomínala na naši "nákupní třídu" Masaryčku a Českou... Na O.S. se nedalo hnout, mimo lidí bylo ještě třeba vyhýbat se poměrně značné motorové dopravě - taxíky, auta, dvojité busy i kola... A abych tomu nasadila korunu, tak jsem touto ulicí procházela z východu na západ, takže mi celou cestu svítilo do očí, tedy než jsem si všimla toho neocenitelného faktu, že na protější straně už je trochu stínu, takže jsem se zhluboka nadechla a vrhla jsem se do toho děsivého dopravního hemžení, abych se přebrodila na protější stranu ulice.

Tak tuhle ulici už nechci ani vidět a ani slyšet, fakt nechápu, co přesně tu na tom troubení mají, ale troubí se tu skoro furt...

Jak já jsem byla ráda, když se přede mnou konečně vynořil roh Hydeparku, kterým jsem to už pohodově přehopkala k začátku Kensingtonských zahrad, kde je příjemné posezeníčko a záchody zdarma...:o) Zbodla jsem zbytek svačiny, překontrolovala otvírací dobu Kensingtonských zahrad a frčela jsem na vlak. Tentokrát už jel podle plánu...:o)

Zítra se mnou jede do Londýna i Lien. Já jedu vlakem v 7.30 a Lien za mnou dojede na 10 abychom stihly otevření Natural History Museum. Já se před tím ještě těším na procházku Kensingtonskými zahradami, které otevírají už v 6:o)

Uťapkaná

Tak dneska jsem tedy úplně uťapkaná. Ráno jsem v 9 vyrazila přes nějaký místní trh, který se koná každou středu směrem k Ashmolean muzeu, ale trh byl podstatně menší než jsem čekala, takže jsem ho měla hned projítý a muzeum otvíralo až v 10. Tak jsem obešla celé město křížem krížem, nalepila na pohledy známky a hodila je do schránky a v 10 jsem stála nachystaná před muzeem. Prohlídla jsem si hlavně sbírky japonského a čínského umění a taky sbírku prstenů, které mě loni nejvíc zaujaly a taky jsem sepodívala na místní sbírku impresionistů, je sice maličká, ale hezká, taková docela reprezentativní...

V muzeu jsem strávila 2 hodiny a pak jsem si zase s Lien dala na koleji sendviče a kafe. Pak jsem si to namířila do parku u řeky, že se tam budu učit, ale měli tam mizerné lavičky bez opěradla a proudily tam moc velké davy...:o(

prošla jsem se teda k policejní stanici, jestli je to přesně ta, ve které sídlí inspektor Lewis, to si jistá nejsem, ale kolik tak velkých policejních stanic by tu tak asi mohli mít...?:o) Ještě jsem si na posilněnou ulovila v obchodě čokoládu, to abych měla energii na výrobu tepla...:o)

A nakonec jsem se usadila opět v parku na úplně opačném konci města, který je hned za Evelieninou kolejí a zatím jsem tu prostě lepší nenašla...:o) Déšť jsem přečkala na lavičce pod stromem a když přešel, tak jsem se usadila na trávníku a na sluníčku. Děsně tedy foukalo, ale zvládla jsem to dokonce bez ztráty papíru, takže v poho...:o)

Zpátky k Lien domů jsem to vzala okrajem čtvrti Jericho a daly jsme si společnou večeři a po večeři jsme vyrazily opět na kolej na promítání nějakého filmu proti bezhlavému vybíjení ryb ve světových oceánech... V následné diskusi jsem se nechytala, ne že by mi tak moc chyběla jazyková vybavenost, ale že tohle fakt nebylo téma ke kterému bych měla moc co říct...

zítra v 10 jedu do Londýna. Nádraží je hned za rohem, takže to nebude problém. Program si naplánuji ve vlaku...:o)

Takže jsem dnes moc a moc ťapkala a zítra mě čeká totéž. Je to divné, ale z toho chození po městě cítím uplně svaly na nohách než po tančení nebo lezení... Ach jo já jsem prostě zcela nepoužitelná pro jakékoli sportovní a pohybové vyžité...:o(

Oxford a aprílové / anglické počasí:o)

Dneska mi Lien zapla českou klávesnici, takže mám diakritiku, ale stále mám přehozené Z a Y a české znaky tady na té klávesnici nejsou namalované, takže píšu po paměti, takže stejně jako včera, co se vám nezdá, to si domyslete...;o)

Tak tedy my máme aprílové počasí asi tak jeden měsíc v roce, ale tady ho majífurt, jen se tomu neříká aprílové, to by samozřejmě nemělo smysl, ale říká se tomu anglické počasí...:o) Ani se kvůli tomu neoplatí vytahovat deštník, deštíky jsou co 5 minut a pokud je neignorujete, tak se před nimi snadno schováte pod nepříliš košatý strom...:o)

Takže jsem dnes ráno vyrazila, protože Lien ještě spala, tak jsem ji nechtěla rušit a napsala jsem vzkaz a šla ven sehnat nějakou sníďu. sehnat ji nebyl problém, ten nastal, když jsem začala hledat, kde ji sníst. Lavičky byly vesměs mokré, ale většinou spíš ani nebyli. Tak jsem se nakonec hladová jak vlk upíchla ne nejaké podezdívce plotu a konečně si dala ten svůj anglický snídaňový čaj a buchtu, hned mi bylo líp...

Pak jsem sháněla knížky, kvůli kterým jsem se hlavně jela, že ano...:o) a taky čokolády a čaj... Sehnala jsem všechno, i když Eliščinu knížku sehnat byla fakt fuška, už jsem to skoro vzdávala, až v posledník knihkupectví mi to konečně našli, měli jednu jedinou, tak snad je správná.

V poledne jsme s Lien daly sendviče u ní na koleji, protože pršelo a po o jsem se šla podívat na krásný místní hřbitov z poloviny 19. sol. a pak jsem si sedla v parku na lavičku pod strom, aby na mě nepršelo, oblekla jsem si všechno, co jsem měla a dělala jsem angličtinu. Chvíli svítilo sluníčko a chíli poprchávalo ale pod stromem jsem byla v klidu...:o)

Lien byla doma, protože je děsně nachlazená, ale už se jí to lepší. Kolem 4. jsem dostala hlad, tak jsem se vydala za lien a po svačině jsme zašly na její zahrádku tady u domu. Já jsem ji poučila o sklízení hrášku a brambor a Lien mě poučila o rukole, takže mamko, příští rok sadíme rukolu...;o)

To byste nevěřili,jak tady byly holky u vytržení z hrášku, ony ho snad nikdy neviděly v lusku...:o)

večer šla Lien na nějaký zelený míting a já jsem ještě dělala angličtinu.

Je tu děsná zima, takže si jdu dát teplou sprchu a jdu spinkat...:o)

Opet po roce v Anglii...:o]

Tak se rok s rokem sesel a ja jsem zase tu abych navstivila Lien v Oxfordu. Prae jsem prijela a musim jeste nez si pujdu lehnout napsat zazitkzy z cest. Diakritiku si domyslete a okud se vam zda spatne umistene Y nebo Z tak si to takz domyslete;o]

Ve tri hodiny odpoledne jsem vyrazila z domu v Brne a cca v pul dvanacte SEC jsem dorazila do Oxfordu, tady to je pul jedenacte:o]

Letela jsem z Brna a zacali jsme tim, ze melo letadlo zpozdeni 30 minut a nakonec hodinu. Ale do Londyna jsme doleteli se zpozdenim o trochu mensim, tak mi bus na ktery jsem mel koupeny listek ujel jen o 10 minut...;o[ Bistre jsem zasla za slecnou dane spolecnosti a vzjednala si misto v bude kterz mel jet za dalsich 10 minut. Dobre jsem udelala,protoze jsem na to dostala podpis a razitko a rovnou me nalozili, ti co tak neucinili a do busu se nevesli, proste nejeli...

Dalnice byla volna, takze jsme byli v centru Londyna za hodku a nejaky drobny a cestou na vlakove nadrazi, kterou jsem zvladla pesky za 20 minut jsem si jeste koupila veceri....:o]

Vlacek uz jel bez problemu a v Oxfordu na nadrazi me uz cekala Lien. Bydli jen kousek od nadrazi, takze to bylo v pohode:o]

A nejzajinavejsi zazitkz dnesniho dne? Let nad oblaky bez debat. Ta oblaka byla nadherna, jako mekke chomace bile vaty vsude pod nami, proste nadhera, nebo jako nejjemnejsi naveje cerstveho mekkouckeho snehu...:o] A dalsi silny zazitek byla ta hromada prechodu v Londyne, ktere jsem musela prekonat mezi Baker Street a Paddingtonem. A na vsech jsem radsi jak trubka stala, protoze se neumim tak rychle preorientovat a neustale cekam auto z jine strany nez ze ktere skutecne prijede, tak jsem radsi vzdycky mackala knofliky cekala na zelenou a pokud nebyla svetla, radsi jsem to vzala i oklikou, aby svetla byla, nebo jsem si pockala na domorodce a nenapadne jsem se "svezla" pres prechod s nimi...:o] Ale zvladla jsem to, sice jsem se mockrat musela podivat do mapy, ale nasla jsem to a ani jsem se nemusela nikde vracet...:o]

Jo a jeste se mi moc libilo, jak mi Eliska posilala SMS a informovala me ze svedomite monitoruje muj let, tak m presny prehled s jakym zpozdenim jsme odstartovali a kdy presne jsme pristali, diky Eli;o]

Tak dobrou noc a myslete na me at sopka nesopti a nedeli at se v poradku zas vratim...:o]