Mise splněna;o)

Tak jsem si tento týden řekla, že když se do programu nevešel Gdaňsk (dobře i tak počasí tento víkend je mizerné a v Gdaňsku by bylo fakt hnusně...), tak že se vydám do Varšavy, najít starého známého...

To si totiž už takových 6 let vyměňuju na Vánoce, Velikonoce a o prázdnichá pohledy a přání s jedním klukem z Varšavy. Od té doby, co jsme se v Německu potkali si jen třikrát do roka popřejem hezké svátky a sdělíme největší změny, jako školu, kterou studujeme, dokončujeme atd. nebo svatbu, která v lednu potkala tohoto mého známého (Pawel se jmenuje;o)) a když už mám být teda v Polsku 4,5 měsíce, tak by byl hřích se s ním nespojit... Ale zkuste se spojit s někým, kdo nemá mobil a e-mail používá jen sporadicky. A tak jediné, co jsem měla v ruce bolo přání z letošních Velikonoc, v němž stálo, že adresu znám a mám se kdykoli stavit... Vážně jsem se snažila být zdvořilá a svou návštěvu si předem domluvit, ale evidentně byl v poslední době Pawel dost zaneprázdněný...

No nicméně, když jsem to konečně našla a zazvonila u jejich dveří, tak byl vážně potěšen, že mě vidí:o) Zašli jsme na čaj, popovídali, no a ve dvě jsme se zase rozloučili, protože zrovna odjížděli do Krakova i s paní (je moc fajn;o)). Ale domluvili jsme se, že jestli to půjde, tak by mě po Varšavě provedli 20 června, kdy už by i Pawlowa paní měla mít odevzdanou diplomku a trochu víc času i na návštěvy.

Já jsem si ještě prohlídla Národní muzeum (galerii), nevím, proč tady všem národním galeriím a obrazárnám říkají muzeum...? Začalo totiž akorát lít jak z konve, tak se mi to i vzhledem k tomu, že měli v sobotu vstup volný a provoz do pěti zdálo optimální, obzvláště, když mi v 5 jel vlak zpátky:o) Všechno jsem to zvládla, tak nakonec, na to, jak bylo hnusné počasí to byl docela fajn výlet:o))

Jak jsem se družila v kuchyni

Už je víc než půl hodinky po půlnoci, takže technicky už sobota a na to aby se mi pletla písmenka už mám nárok, tak to eventuelně omluvte:o) Ale když jsem se v půl dvanácté tak nacpala, tak ještě nemůžu jít tak honem spát...

No, Arta s Alessandrou se domluvily, že si zorganizujeme vlastní eurovečeři, účast dobrovolná a vítaná. Tak po domluvě na všechny strany, jsem si nakoupila na tvarohové knedlíčky se smetanou a višňovou marmeládou a vyčkávala jsem...

Než si ostatní nakoupili a začali něco dělat, mezitím jsem já stihla spoustu jiných věcí, taky se bavit pozorováním Alessandry a Massima, jak se snaží zorganizovat přípravu Lasaní (Takoví trochu Pat a Mat po Italsku, děsná legrce se koukat:o)) Pak jsem se stavila u Sarah kouknout, jak se má rybička, kterou dostala minulý pátek k narozeninám a pak jsem se konečně dopracovala i k tomu, že jsem si udělala aspoň těsto a na tác nachystala kuličky, jen uvařit... Tak tam na mě kuličky asi tak další hoďku čekaly, mezitím jsem pomáhala Andrei a Artě s bramborákama, Alessandře s patlámou na lasaně, Bushře s pečením a Sarah s Janou s těstovinovým salátem, a když se konečně začali scházet lidi, tak jsem hodila svoje kuličky tvarohové do vroucí vody a za chvíli jsem lovila knedlíčky a házela je do nachystané misky s cukrem a opečenou strouhankou. Od smetany jsem nakonec upustila, kdo by jim vysvětloval, jak se to podává...? I Tak to všem chutnalo a chodili si přidat mých knedlíčků i více než jen jednou:o) Tak to mě potěšilo:o) Zůstalo mi jich jen pár, budou zítra k snídani, už se těším, k obědu ne, k tomu tam mám na výběr zbytky z dneška nebo z včerejška...

Tak a teď už se opravdu těším do sprchy, tady totiž kuchyň nemá větrání a to víte, mně je v kuchyni teplo i tak, ne tak když stojíte nad rozpálenou troubou a snažíte se vařit pro nějakých dvacet lidí, aby každý ochutnal a aby hlavně chutnalo...

Uffff, jsem přecpaná, lasaně byly super a všchno ostatní absolutně taky:o)

Pračka-žrout ponožek...

Tak jsem přišla o ponožku. Absolutně nevím jak. Zašpinit jsem je určitě musela obě dvě a pračku i sušičku jsem dvakrát zkontrolovala. No, a někde mezi tím se mi jedna fusekle musela ztratit a to zrovna patřila k mým oblíbeným...:o( No nic no, můžu být ráda, že se mi jen ztratila jedna ponožka, horší by bylo zaprat celou pračku na růžovo...:o)

Včera večer jsme měli palačinkový dýchánek a Arta tomu ještě nasadila třešinku dnes ráno, udělala nějaké speciální tvarohové lívanečky. Recept: Tvaroh + 2vejce + (cukr) + mouka podle potřeby, případně asi zředit mlékem, kdyby bylo potřeba. Na pánvi se smaží placičky lívanečkové velikosti a konzistence... Je to dobré i samo, ale mlsouni si to můžou namazat ještě marmeládou;o)

A už chci být konečně doma.........

Noc muzeí

Tak tady byla taky včera večer muzejní noc, ale pršelo tady a z muzeí, která byla volně přístupná jsem ještě neviděla jen jedno a tam snad půjdu v červnu s rodinkou, pře si myslím, že by se jim mohlo líbit:o)

Ale ráno jsme si s Lien zaplatily vstup do muzea cestovatelů a v pátek jsme byly na hradě, tedy jednu místnost jsme poněkud vynechaly, protože když jsme vkročily mezi dveře strhnul se tak hrozivý kravál, že jsme s křikem vzaly nohy na ramena a utíkaly, a ještě deset minut po té se mi na prosluněném nádvoří klepala kolena, jak jsem se lekla... Prohlídka je bez průvodce, jen pár sklepních místností a byly jsme tam zrovna samy dvě...

Dnes už podle předpovědi mělo být slunečno, ale protentokrát jim to nějak nevyšlo... No, tak se aspoň půjdem trochu protáhnout ven, dokud neprší...:o) Přeci tu nebudem sedět celý den zavřené, jak dvě pecky:o)

Juwenalia

Tak nám začala Juwenalia... To je taková vysokoškolaská několikadenní party. Atrakce, koncerty, paření, pití, zábava, relax... A to vše má být možnost se odreagovat před nadcházejícím zkouškovým obdobím...

Včera jsme byly na nějakém Rockovém koncertě, prý, no ale ze tří skupin, které jsme slyšely se nám dvě líbily, tak to snad bylo dobrý...:o) Vydržely jsme do půlnoci o závěr jsme teda přišly, Lien byla po cestě z Holandska unavená a já jsem zjistila, že ačkoli jsem byla zcela střízlivá a bez kapky alkoholu v těle, tak jsem se motala a ztrácela rovnováhu stejně jako kterýkoli jiný kolega konzumující alkohol už pěkných pár hodin, ovšem v mém případě to bylo tím, že moje tělo už spalo a odmítalo dále koordinovat mé pohyby...:o)

Dnes ráno začala párty nečekaně brzo, už v deset ráno, no naštěstí jsem do té doby byla už v polovině dnešní práce, takže ten zbytek nějak poskládám po menších kouscích, do večera to bude:o)

Teď to jdu teda zkoumnout ještě před obědem ven, abych se rozmyslela, jaký program bude na odpoledne nejlepší: zavřít se ve svém pokoji se špuntama v uších, utéct do města, kde ale bude asi taky trochu šrumec, i když snad menší kravál a nebo se přeci jen jít účastnit divokých oslav svátků studenststva...?:o)

Fotky

Tak jsem se sice původně chtěla učit na zítřejší test, ale steně bych na to neměla jindy čas, tak jsem tam ty fotky hodila a okomentovala... Tak se můžete kouknout, jen teda nevím, proč to ta Picassa tak přeházela...:o(

Tak a teď se jsu opravdu učit:o)

Proč je dobré podržet si české zvyky

Proč je dobré ponechat si zvyky z Česka a neučit se na erasmácké? Protože na tom děsném sporáku tady fungují jen dvě mizerné plotýnky a protože v poledne jsem v kuchyni jediná a ve všední dny vařím na čistém sporáku, který uklizečka ráno umyla, zatímco v sedm večer si nemám kde ohřát večeři, páč v kuchyňce je stále plno, což je fajn a můžete se tam sociálně vyžít, ale jde to jen těžko, když z celého jednoho sporáku, co je pro celé patro, fungují jen ty dvě mizerné plotýnky...

Takže dneska dělám teplou večeři naposledy(až na mě přijde řada), od zítřka už zase jenom chleba, jogurt, musli a cokoli jiného, co se nemusí vařit...

Poznań - město začátku polského státu

Tak jsem si dnes udělala rychlovka výlet do Poznaně. Vstávla jsem kvůli tomu teda v pět ráno, ale nelituji. Vlak mi jel v půl sedmé, po deváté jsem byla v Poznani, vyptala jsem si hned na nádraží mapu, abych se neztratila a podle průvodce Lonely Planete, který jsem si zapůjčila od Katrien a nastudovala po cestě ve vlaku jsem se vydala napříč celým městem k nejvzdálenějšímu bodu naplánované trasy, na Tumský ostrov, kde se nachází katedrála se základy nejstarších kostelů, které na daném místě nechal zbudovat první polský kníže Měšek I a jehož ostatky tam májí být spolu s ostatky jeho následovníka Boleslava Chrabrého uloženy ve zlaté kapli.

A z ostrova jsem se pak vracela trasou, po které jsem cestou na ostrov udělala jen rychlý průlet. Došla jsem na staré náměstí, prohlédla si malebné domečky a poněvadž v chytrém průvodci psali, že je v muzeu v sobotu (a to dnes byla) vstup zdarma a že je to zajímavá renesanční budova... Tak jsem se šla podívat, byla fakt hezká, taková inside sgrafita jsem ještě neviděla, fakt jsem kulila očka...:o)

Pak měli po městě manévry nějací vojáčci na koních, tak jsme se tak různě míjeli, jak jsem procházela centrem k baroknímu kostelu, který byl zajímavý, ale jeho jméno jsem už zapomněla, ale měli tam krásně malované dveře pro vstup do sakristie;o)

A nakonec jsem se zaparkovala v Národním muzeu. Polská malba od? do současnosti. Až půjdete někdy v Polsku do galerie, tak dobrá rada(kterou já jsem nedodržela, tak jsem to měla trošičku retrospektivně...): V Polských muzeích a galeriích odsvrchu dolů... Takže já jsem nejřív musela zkousnout současné umění (to jsem zvládla rychle;o)), pak to konečně začalo být koukatelné a zajímavé a nakonec jsem se propracovala i k renesanci a gotice a také k pár zahraničním mistrů. Také tam byl jeden pokus od Botticeliho, to jsem zase byla na vážkách, že by tu měli mít Botticeliho o kterém nevím a co víc, ten obraz jsem znala, takže by se dalo předpokládat, že mám aspoň povědomí, kde je k vidění... No, k vidění je samozřejmě ve Florencii, tohle byla kopie nějakého polského malíře, ale docela pěkná:o)

No a to už jsem po pěti hodinách ťapkání byla rozhodnutá, že vlak ve čtvrt na pět je moje značka a že si před tím ještě stihnu v parku posedět a dát sváču...

Tak vlak jsem zvládla, sváču ne. Zpět na nádraží jsem to vzala nějakou turistickou královskou stezkou, takže pominu-li, že se mi do cesty dostalo nějaké lidové shromáždění, kterému jsem se radši do cesty nepletla, tak tam neustále po cestě bylo co fotit a u čeho se zastavit a přečíst si k tomu aspoň základní popisku, takže na nádr jsem dorazila akorát, abych si pohodlně koupila lístek a ve vlaku našla místo k sezení a sváču jsem dala ve vlaku:o)

No, s diplomkou jsem dnes moc nepohla, ale snad jsem aspoň v té národní galerii dohnala trochu tu jednu zmeškanou přednášku o polském umění, co jsem tu chyběla když jsem byla doma, a co z ní bud mít v testu 5 otázek:o)...

Nový účes

Tak jsem se nechala ostříhat. Dlouhé vlasy mi začínaly padat do obličeje, což nesnáším a poslední dobou mám vlasy nějako až moc hladké, tak že mi v nich pořádně ani nedržela spona a když Ula přišla v pondělí s tím bezvadným účesem, tak bylo rozhodnuto. Dnes jsme s Ulou zašly k její kadeřnici a myslím, zatím, že se to docela povedlo. Uvidíme, co to udělá, až se na tom vyspím a až to umyju, ona totiž sice paní kadeřnice říkala, že to je velmi nenáročný střih na údržbu, to ale v jejím pojetí znhamená (poučila mě, tak to vím) vyfoukat směrem vzhůru a upravit voskem na vlasy, když mě viděla, tak přímo doslovně řekla, že si mám KOUPIT (nevím, jak jí bylo hned tak jasné, že nic takového nevlastním?:o)) vosk na vlasy...:o)

Tak uvidíme, co to udělá, zatím se cítím fajn:o)

Zima

To je děs. Ještě o víkendu jsem chodila v tričku na ramínka a opalovala se u jezera a teď přemejšlím, co na sebe ještě oblect, aby mi nebyla zima...:(

Je tu kosa, prší a je hnusně, ale podle internetu asi víte všichni o čem mluvím...:)

No, nic, šrotím polštinu protože máme příští týden test a dostali jsme se na gramatiku, ve které začínám plavat a z testu bych potřebovala dostat co nejlepší známku, abych se už pak nemusela tak trápit u zkoušky v červnu...

sobota

Dnes jsem šla spát až ve třičtvrtě na dvě. Kdo se ale chcete začít radovat, že dělám pokroky a začínám pařit, tak zase můžete zklidnit své nadšení, dívaly jsme se s Ewou u ní doma na film.

Ale pravda je, že snaha byla. V osm jsme šly za kamarádama na párty. Začínalo se u jednoho z nich v bytě s "berry" vínem a pokračovat se mělo v nějaké hospodě a když už jsem se začínala bát, jak to asi přežiju do nějakých tří, čtyř do rána, tak z Ewy vypadlo, že se jí moc do klubu ani nechce, že by radši koukla doma na film. No, to víte, že jsem nadšeně souhlasila. Abychom to nezapíchly tak náhle, tak jsme kamarády doprovodily k hospodě a tam se s nimi rozloučily (už jsem tu dva půl měsíce a na to objímání při vítání a loučení si stále jakosi nezvykám...) a pak jsme se ještě prošly kolem jezera na kterém se naprosto nádherně odrážela všechna světla...:o)

U Ewy jsme daly sprchu a pižamka a vybraly jsme film Juno. Ewa ho znala, ja jsem se divala poprve, ale bavily jsme se obě:o) Dokonce jsem tentokrát byla tak šikovná, že když si Ewa stahla polské titulky, tak se mi podařilo do přehrávače nastavit, aby přehrával obojě titulky, tak jsme to měly docela pohodove...:o)

Jo a ještě jeden oběv z oblasti flmu. Vzpomínáte si na film Slunce, seno a pár facek? Jak se tam ty místní babky koukají na ten film o umučení Sv. Šebestiána a celé je to nadabované takovým tím bezbarvým hlasem:"achmujbožeachmujbože........." Tak tak se tady dabujou filmy... V pozadí je slabě slyšet původní zvuk a veškerý dabing spočívá v tom, že všechny charaktery včetně ženských čte takhle nezáživně jede chlap... Je to fakt síla, to teda zlatý český dabing. Ale nejlepší jsou stejně titulky, když už je umíte přečíst:o)

je tu hezky:o)

Tak jsem se po tydnu zase dobře vyspala, tady sice taky sousedi nahoře měli party, ale chovali se moresněji, než drazí spolubydlící na koleji a skončili relativně snesitelně a pak už tu byl krásný klid. Ještě i teď v devět ráno je tu příjemně a klidně...

Sluníčko svítí, v poledne se máme potkat s jednou kamarádkou a půjdeme na lodičky a opalovat se. Osobně o tom opalování, zvláště, trochu pochybuji, ale nebudu kazit legraci a půjdu to taky zkusit. Večer mě zdá se čeká párty s kamarády a domácí víno maminky jedné z kamarádek... No podle popisu to zní dost nebezpečně, už když popisovali, jaké všechny berries v tom jsou a o grapes (hrozny) nepadlo ani slovo a ještě víc mám důvod se bát když začali popisovat účinky...:o) Ale snad to zvládnu, jsem už koneckonců velká holka, tak bych se měla přestat bát a skočit do toho rovnýma nohama, tak snad se mi podaří zítra ráno taky vstát..:o)

No, snídani jsme dnes měli náramnou, sladká teda moc nebyla, ale když byla tak báječně nachystaná, tak jsem nevymýšlela a nacpala, do sebe co bylo. Žaludek se sice netváří moc nadšeně, ale nedávám mu na výběr, tak se s tím bude muset vypořádat. Řekněte, kdo by chtěl chleba s marmeládou, když můžete mít v listovém těstíčku zapečené párky, zeleninu a těstovinový salát? (Já:o))

Tak jo, když už jsem si sem dotáhla noťas a učení, tak jdu ještě něco dělat než vyzazíme na ty lodičky...:o)

Mazury a první Máj

Tak dnes to bylo perný ale jinak fajn:o) Na koleji přestali vykecávat a vyřvávat až ve čtyři ráno, což vzhledem k tomu, že jsem v 5 vstávala bylo dost žalostné... Ale potkaly jsme se s Ewou (mojí polskou mentorkou) v půl sedmé na nádraží, koupily lístky a vyrazily. Nejdřív jedním osobákem, totálně narvaným, ale asi po hodině jsme si sedly a pak dalším osobákem, taky totálně narvaným, museli dokonce přidat jeden vagonek, to jsme si sedly asi po hoďce a pul či dvou... Dorazily jsme kolem jedné hodiny do města Elk. Leží u jezer, v Mazurské oblasti a můžu vám říct, že kdybych nějakým nedopatřením musela v Polsku strávit zbytek života, tak by to bylo tady na Mazurech. Krajina je tu příjemně zvlněná, skoro jako u nás doma, jen je tu o dost víc jezer, jezírek a různých a jiných soukromých louží, které ale tomu všemu dodávají velice malebný ráz...

V Elku Ewa bydlí, když zrovna nestuduje v Toruni. Má tady plno kamarádů, a tak jsme se je hned po výborném obědě, který nám Ewina maminka nachystala vydaly kamarádky a kamarády potkávat různě po hospůdkách a posezeníčkách... Až na jeden exeplář se přinejmenším snažili mluvit anglicky, nebo aspoň mluvili natolik srozumitelně polsky, že se dalo dešifrovat o čem je řeč... No ten jeden exemplář je prý velmi zábavný, studuje business ve Varšavě a anglicky neumí slovo, navíc polsky děsně drmolí, takže s tím jsem teda mimo...:(

No, k obědu navařila maminka tři druhy masa, takže jsem si vybrala rybu zapečenou v nějaké smetaně s koprem, bylo to moc dobré... Opět jsem udivila veškeré osazenstvo množstvím brambor, které jsem si naservírovala (jmenovitě byly tři a stále trvám na svém, že i když jsou výborně připravené, tak jsem v Polsku ještě neviděla dobré brambory...) a aby se neřeklo pořádně jsem to doplnila výborným těstovinovým a zeleninovým salátem.

Uff, jsem unavená, a tak i když bych toho ráda napsala víc, tak jdu spát. Snad zítra... Jen ještě jedno, tady visí VŠUDE vlaječky na oslavu prvního máje... Ne jenom na úředních budovách, ale prostě všude, kam se daly vyvěsit...:o)