Už je víc než půl hodinky po půlnoci, takže technicky už sobota a na to aby se mi pletla písmenka už mám nárok, tak to eventuelně omluvte:o) Ale když jsem se v půl dvanácté tak nacpala, tak ještě nemůžu jít tak honem spát...
No, Arta s Alessandrou se domluvily, že si zorganizujeme vlastní eurovečeři, účast dobrovolná a vítaná. Tak po domluvě na všechny strany, jsem si nakoupila na tvarohové knedlíčky se smetanou a višňovou marmeládou a vyčkávala jsem...
Než si ostatní nakoupili a začali něco dělat, mezitím jsem já stihla spoustu jiných věcí, taky se bavit pozorováním Alessandry a Massima, jak se snaží zorganizovat přípravu Lasaní (Takoví trochu Pat a Mat po Italsku, děsná legrce se koukat:o)) Pak jsem se stavila u Sarah kouknout, jak se má rybička, kterou dostala minulý pátek k narozeninám a pak jsem se konečně dopracovala i k tomu, že jsem si udělala aspoň těsto a na tác nachystala kuličky, jen uvařit... Tak tam na mě kuličky asi tak další hoďku čekaly, mezitím jsem pomáhala Andrei a Artě s bramborákama, Alessandře s patlámou na lasaně, Bushře s pečením a Sarah s Janou s těstovinovým salátem, a když se konečně začali scházet lidi, tak jsem hodila svoje kuličky tvarohové do vroucí vody a za chvíli jsem lovila knedlíčky a házela je do nachystané misky s cukrem a opečenou strouhankou. Od smetany jsem nakonec upustila, kdo by jim vysvětloval, jak se to podává...? I Tak to všem chutnalo a chodili si přidat mých knedlíčků i více než jen jednou:o) Tak to mě potěšilo:o) Zůstalo mi jich jen pár, budou zítra k snídani, už se těším, k obědu ne, k tomu tam mám na výběr zbytky z dneška nebo z včerejška...
Tak a teď už se opravdu těším do sprchy, tady totiž kuchyň nemá větrání a to víte, mně je v kuchyni teplo i tak, ne tak když stojíte nad rozpálenou troubou a snažíte se vařit pro nějakých dvacet lidí, aby každý ochutnal a aby hlavně chutnalo...
Uffff, jsem přecpaná, lasaně byly super a všchno ostatní absolutně taky:o)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat