Kdyby pro nic jiného, tak pro ten blahodárný vliv, který to má na mé sebevědomí určitě:o) Dnes jsem dokonce dostala ocenění ve fotografické soutěži, které jsem se zúčastnila, protže mi bylo trošku líto pořádajících, jak se jim pořád nikdo nechtěl přihlásit. Nakonec se přihlásilo s fotkama dost lidí, takže udělali dokonce 4 různé kategorie a v jedné z nich jsem dokonce já dostala ocenění (a ne neučastnili se čtyři lidi a ne nebyli oceněni všichni zúčastnění;o))
Taky jsem se tu ale naučila cestovat do cizích a nepoznaných měst a to i úplně sama a mám i ten pocit, že si začínám zvykat i na trička s výstřihem, a už se se mnou místní začínají plynule bavit polsky, takže evidentně začínám být od místních upravených slečen téměř k nerozeznání, tedy, dokud neotevřu pusu:o) aspoň někdy...
Taky jsem tu, světe div se, neumřela hlady, dokonce ani nezhubla, ale taky ani neonemocněla, což jak tak poslouchám historky kolegů od doktorů, tak díky bohu... ale kdo ví, ještě mám měsíc před sebou, to je ještě spousta času se psychichky zhroutit a poznat místní, prý dokonce i anglicky mluvící, psychoterapeuty;o)
Tak mi drže palce, ať se s těma terapeutama seznamovat nemusím, do toho tak moc žhavá nejsem. Těším se na rodiče tento víkend a na sestřičku víkend poté... a na vás všechny v první volný termín po 27. červnu;o)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat