Oxford - den druhý - Díl druhý;o)

Návštěvou Ashmolean musea náš den ještě ani z daleka nekončil, ještě jsme toho měly hodně stihnout:o)

Z muzea jsme se vydaly přes centum na jeho opačný okraj a koleji Christ Curch. Tato kolej má naprosto nádhernou katedrálu, která je v době hohoslužep přístupná i veřejnosti, nejenom obyvatelům koleje. Také má tato katedrála svůj vlastní chlapecký pěvecký sbor, který spívá každý den na večerních modlitbách a je velmi uznáván i ve světě. (Zpívají fakt dost dobře;o))

Kolej Christ Church je ale také domovem Alenky v říši divů. Právě na této koleji vyučoval Lewis Carrol statistiku a příběhy Alenky v říši divů si vymýšlel pro pobavení malých dcer pana děkana (Ta mladší se jmenovala Alenka:o)). Mnohé příběhy jsou inspirovány právě nejrůznějšími zákoutími samotné koleje a jejími obyvately. Mimochodem, jídelna této koleje je úchvatná a jestli se některý z filmů o Harrym Potterovi nenatáčel přímo v ní, tak v jiných místech a zákoutích této prastaré koleje byly některé záběry pro zmíněné filmy pořízeny určitě. Stejně tak jako v Bodleian knihovně kde jsme byly předešlý den (ta knihovna je úžasná a oni ji pro Harryho Pottera použili jako marodku...:o/ :o)) Ale zpěk ke Christ Church koleji. V katedrále jsme dokonce dostaly tištěného průvodce v češtině! To nás teda fakt dostalo. A ještě nás tam pozvali právě na večerní zpěvy, na které jsme ale už i tak měly v plánu přijít, tak jsme se jen poinformovaly, kdy a kde s máme dostavit...

Kolej jsme opustily jedním z bočních východů od kterého to bylo jen kousek k Merton koleji. Tu jsem si já nemohla nechat ujít protože právě tady studovat J.R.R. Tolkien. Dovnitř právě přístupná nebyla, ale alespoň jsem se tedy podívala ( a vyfotila si, samozřejmě:o)), kde to bylo:o)

Pak jsme se vrátily opět na hlavní náměstí a zamířily jsme do Blackwell knihkupectví, největší, nejstarší a nejznámější v Oxfordu. Našla jsem u Lien jednu knihu o zelené ekonomii, kterou jsem si už nějakou dobu chtěla přečíst a protože ona ji koupila právě tady, říkala jsem si, že to bude vhodný suvenýr;o) A navíc, proč se shánět doma s hledáním materiálů o zajímavém tématu, když tady se mi nabízí přímo od zdroje...

Ještě jsme stihly kafíčko u McDonalda (mimochodem, docela zajímavé bylo vidět, jak tam všichni jedou na Fair Trade. Zatím co u nás je to spíš okrajová záležitost, tak v GB je to záležitost mas a takových řetězců, jako jsou Tesco a právě třeba McDonald) a už jsme mířily zpět k Christ Church katedrále, abychom v 6.00 nezmeškaly právě večerní zpěvy. Ten sbor byl vážně třída. Ti nejmenší klučíci málem neviděli do not (no, když si klekli, tak vážně do těch not neviděli...), ale zpívali jak o život. Vážně kvalita první třídy. Bylo to moc pěkné a rozhodně jsme nelitovaly, že jsme se zúčastnily...:o)

Než večerní zpívaná modlitba skončila bylo 7.00 večer. Prošly jsme se naposledy ulicemi historického centra a krásným přírodním parkem jsme se vydaly k Lien domů. Parkem jsme šly i ráno a to jsme mohly pozorovat mírně vzrostlý travnatý porost, když jsme se stejnou cestou vracely večer, voněla kolem čerstvě posečená tráva... Vzpomněly jsme si na Elišku, jak by z toho pčíkala, ale jak krásně to voní. Jo, trávníky anglické tady vyrábějí už po několik století a musí se nechat, že jsou v tom fakt profíci;o)

Konec dalšího krásného dne a zítra nás čedká Londýn:o)...