Pátek ráno a kromě důležitého úkolu shlédnout v Oxfordu všechno, co ještě stálo za vidění a co jsme nestihly předešlý den jsme se také rozhodly poslat domů sladkosti. Angličtí celníci jsou prý ještě přísnější než naši a tak jsme nechtěly zbytečně provokovat tím, že bychom si do letadla chtěly propašovat nějaké jídlo a děsně by nás naštvalo, kdyby nám všechny dobroty chtěli zabavit, tak jsme se raději rozhodly poslat domů mňamky poštou.
Koupily jsme na poště 2 velké bublinkové obálky a vydaly se opět do Tesca. Koupily jsme anglické čokolády, nějaké další dobroty a samozřejmě čaje anglické. Naplnily jsme obálky k prasknutí, napsaly adresu domů a vydaly se opět na poštu:o) Balíčky jsme podaly a mohly jsme vyrazit za dalším poznáváním Oxfordu:o)
Lien studovala dopoledne v nejslavnější Oxfordské studovně Radcliffe Camera. Tam je veřejnosti vstup zakázán, ale je to nejfotografovanější budova v Oxfordu z venku:o) A je hned vedle našeho prvního cíle dnesšního dne, tedy Univerzitního kostela Panny Marie. Vyšplhaly jsme na věž kostela děsně uzoučkým točitým kamenným schodištěm a naskytl se nám možná nejznámější a nejúchvatnější pohled na Oxford z ptačí perspektivy.
Oxford před námi ležel jako na dlani. Jeho nejznámější koleje a jejich nádherná kamenná architektura se všemi jejími kamennými a zdobenými věžičkami. Sama kostelní věž byla také úchvatně zdobena chrličemi nejrůznějších tvarů a patvarů a překrásně sochanými ozdobami oken a říms, které vypadaly úplně jako kamenné krajky. Výhled byl famózní, mělo to celé jedinou vadu, že tam bylo dost ouzko. Ne že bych si kdy myslela, že jsem tlustá, ale na tomhle ochozu, vlastně spíš takovém nádherném ochůzku jsme měla pocit, že mám pár čísel v průměru navíc, pokaždé, když jsem se vyhýbala v protisměru nějakému jinému návštěvníku. Ochoz nebyl zcela kolem dokola, takže se muselo nejřív tam a pak zas zpátky a k dovšení všeho, když jsme tedy měly doprohlíženo a zamířily jsme k odchodu, tak se proti nám začal hrnout dav! Ano po tom mrňavém točitém schodištítku!! Ani nevím jak, navíc když jsem s sebou přes jedno rameno tahala baťůžek a přes druhé tašku s nákupem, ale nakonec jsme slavně slezly z věže dolů, nikde jsme se nezřítly, nikde jsme nezahučely a mohly jsme brnknout Lien se kterou jsme si chtěly dát piknik k obědu.
No, měly jsme nechystané chleby a vyhlédnutý plácek, ale mezitím nám tak nějak po anglicku začalo pršet, tak jsme odhlasovaly, že u Lien na koleji vaří levně a dobře a že tam neprší, takže se najíme tam:o)
Protože jsme tentokrát byly na obědě dříve než předešlý den, tak na nás ve společenské místmosti ještě zbyla i káva. Tak jsme se posadily, vybalily z vlastní zásoby sušenky ke kávě a probraly následující program. Lien se šla zase učit a my s mamkou jsme se vydaly do Ashmolean museum. Mají tam úplně kde, co. Starověké umění, moderní umění, sochy, malby užité umění.... Mají toho moc a je to krásné. Ale my jsme měly jen omezený čas a také jsme se nechtěly zahltit přílišným množstvím informací, tak jsme se podle "návodu k použití" zaměřily jen na pro nás nejzajímavější exponáty. Starověká Indie byla úchvatná no a Staradivarky no u těch jsme tedy slintaly...:o) Nebojte, měli je za sklem takže jsme jim je určitě nepoškodily, ani Amatiho housle a violy:o) No a ty starožitné prsteny a šperky.... ty měli dobře zabezpečené proti odnešení a zcizení;o)
Ještě s tímto dnem nekončím, ale musím udělat pauzu, takže pokračování dne 2 bude....:o)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat