Den navrácených věcí...

Jo a taky se mi dnes vrátila propiska, sice je jen reklamní, ale má dobrý tvar a dobře se s ní píše.

To jsem se tak zastavila u sousedek a koukám: "Arta má stejnou propisku jako já..." Vzala jsem ji do ruky a koukám, že ta web adresa na ní má koncovku .cz. Říkám: "Arto, ty máš moji propisku!" "Jo? Já ani nevím:o)" No tak jsem se teda dohodly, že se nic neděje a že si ji zase vezmu zpátky...;o)

Tady si fakt musí člověk všechno hlídat. Teď když někomu něco půjčuji, tak jedině s důrazným upozorněním: MUSÍŠ TO ALE VRÁTIT! Je mi jedno, že budu za drsňačku, ale přece si tu nenechám všechno rozebrat se sladkým úsměvem: "vážně, to je tvoje? Já ani nevím, jak se to sem dostalo...:o)"

Tak tak se tady otrkávám životem;o)

Už mám zpátky svou druhou postel:o)

Tady si prostě musí člověk všechno pěkně hlídat. Čekat, že se mu něco samo vrátí je poněkud bláhové. Sice se tu nekrade a všichni jsme tu jako "taková jedna velká rodina", ale tak nějak se tu bohužel zapomínají vracet věci jejich majitelům. Prostě situace, kdy něco půjčíte a tímpádem je to v nenávratnu je tu na denním pořádku...:(

V pátek jsem Pablovi půjčila svou druhou postel s tím, že je tu na víkend hodně kamarádů, kteří musí někde přespat a varianta zapůjčit postel někam se mi rozhodně zamlouvala více, než nechat si někoho cizího nastěhovat do pokoje. Tak jsem ji NA VÍKEND Pablovi půjčila. Včera večer (tj. v pondělí) jsem se šla zeptat, kdy mi ji jako hodlá vrátit, protože postel v rožku pod oknem je naprosto nejlepší místo, když se chcete obložit papírama a strávit dopoledne jejich chroustáním, to v opačném rožku pokoje, kde není světlo, jaksi nejde... Takže jsem svou druhou "studijní" postel docela postrádala...

No, a z Pabla začalo, jak z chlupaté deky, lézt, že by si ji ještě rád půjčil do příštího víkendu, že dojedou další kamarádi a tak... Ale to jsem rezolutně odmítla, že já POTŘEBUJI svoji postel zpátky a mimoto, že si ji ode mě půjčoval výslovně na tento víkend o nějakých dvou víkendech a celém týdnu mezi nimi nepadlo ani slovo.

Tak nakonec sice nerad a po dalším připomenutí mi postel konečně v deset večer vrátil... Přece se nenechám omezovat jen proto že jemu by se to hodilo. Měl to říct rovnou a třeba bychom se domluvili... Takhle mám konečně svou postel a můžu si zase rozložit papíry:o) Docela se těším po dvou dnech u počítače za stolem to bude příjemná změna:o)

Na chleba se těžko dělá, tak budeme jíst koláče...

Tak tohle je mé heslo posledních březnových dní. Když jsem totiž spočítala, co jsem za březen utratila a že už jsem zase asi o stovku či dvě (zlotých) překročila rozpočet, tak jsem se zařekla, že až do zítřka (1. duben) nebudu kupovat nic jiného, abych ten účet už nenavyšovala. No tenhle bohulibý záměr vyústil v poněkud netradiční situaci, kterou docela dobře vystihuje nadpis výše...

Prostě došel mi chleba, ale protože jsem se zařekla, že si až do zítřka nic nekoupím, tak jím to co mám, to znamená, buchtičky, které jsem si koupila do rezervy, protože vydrží, dnes k večeři nebudu mít standardní chleba s máslem, ale musím si udělat krupičnou kaši (to si taky oproti chlebu polepším) a když se potřebuji něčím dorazit, tak to jistí perníčky, čokoládka a tak...:o)

Takže paradoxně můj záměr šetřit vyústil v situaci, kdy si naopak žiju trošičku nad poměry:o) Tak ať žijí paradoxy a nebojte se tu a tam šetřit, někdy to může být docela příjemné;o)

party - Davidovy pětadvacátiny

Tak jsme se skoro v půl dvanácté konečně dopracovali až k dortu a musím říct, že když jsem si uzmula svůj kousek, tak sotva jsem ho dojedla, shledala jsem, že je čas si odskočit... Náznaky dortové bitvy se toriž začaly měnit v bitvu samotnou a žhavou a kusy dortů a šlehačky se začaly řítit nekontrolovaně vzduchem ve všech směrech...

No, jsem si říkala, že když je to teda tak významná oslava, tak se hodím do gala, no a komu by se chtělo mít zapatlané stále ještě čisté rifle a tu nejlepší halenku, co tu mám, pěkně mastnou kakaovou šlehačkou...? No, mě teda ne. Myslete si klidně, že jsem nudná, ale za ty zničené šaty mi tahle sranda, která mi vůbec nepřijde vtipná, nestojí:o)

Já dorty miluju, ale mnohem raději než na triku je mám na talíři;o)

Dvořáček a spol:o)

Tak jsme včera večer byly se spolubydlící na koncertu Toruňského symfonického orchestru... V první půlce byla předehra k opeře Don Juan (Mozart) a houslový koncert (Mozart). Jako přídavek zahrál solista Fugu od Bacha a nějaký kus od Paganiniho... Houslista byl dobrý, ale Mozart není tak úplně mým favoritem, takže dobrý, ale už jsem se nomohla dočkat druhé půlky...:o)

Z nějakého záhadného důvodu se mi popletla písmenka a čísla a 7. symfonii d moll jsem zaměnila za Novosvětskou, takže jsem šla na koncert s tím, že jdu na Novosvětskou...

No když začali hrát, tak jsem trochu znejistěla, ale říkala jsem si, že je to sice ostuda, že to nepoznávám, ale že už jsem to dlouho neposlouchala a už je to dávno, kdy jsem to hrála... A že se to třeba rozjede...:o) No nerozjelo se to. U druhé věty jsem měla pocit, že je to fakt ostuda, že neposznávám ani notu, ale začínalo se mě zmocňovat podezření, že to možná ani Novosvětská nebude, protože to sice byla krásná hudba v pravdě dvořákovská, ale ani trochu Novosvětská. No u třetí věty už jsem měla jistotu a dále jsem si jen užívala krásnou symfoniii, kterou jsem slyšela poprvé v životě...:o) Ale byla opravdu nádherná a Arta se pro ni naprosto nadchla, dokonce se jí prý tak zmocňovaly emoce, že se pak musela ujistit, že nemá rozmazanou řasenku od slziček dojetí...;o)

Vážně to bylo hezké. A večer protože nám konečně začíná jaro, tak jsme to z města na kolej vzaly vycházkou a zakončili jsme to s děckama v pizzerce, nějak nám procházkou vyhládlo, tak nám přišlo vhod se s nimi srazit před vchodem a plynule navázat cestou na večeři:o)

Knedlík s vajíčkem

Tak jsem dostala chuť na knedlík s vajíčkem... Lidičky jak mě se stýská po knedlících, ještě chvíli a já si ho snad budu muset i uvařit...

Tak jsem dostala chuť na knedlíky s vajíčkem, ale teda tak zoufalá jsem ještě nebyla, abych si šla nejdřív vařit knedlík, tak jsem na kostičky nakrájela chleba a zamíchala ho svajíčkem. Dochuceno solí a práškovým česnekem to bylo docela jedlé a když se jeden snažil, tak to i vzdáleně připomínalo ty knedlíky, ale knedlíky to nebyly. A děsně se to narozdíl od knedlíků drobilo:o)

Mám děsnou rýmu, tak možná i proto mám poněkud otupené chuťové buňky, tak jsem si mohla představovat, že jím knedlíky:o)

A dnes jsem si koupila koření do guláše, tak třeba zítra vyzkouším br.gulášek...:) Uvidíme, co to udělá;o)

Volná postel...

Ahoj všichni, tak mě napadá, že když se blíží to jaro, tak by si možná někdo z vás chtěl udělat výlet a třeba i do Polska a rovnou do Toruně (je to fakt krásné a malebné město pod ochranou unesca;o)) a tak kdyby jo a chtělo se vám mě při té příležitosti navštívit, tak vám dávám ve známost, že tu mám na koleji jednu volnou postel, kterou nabízím k přespání;o)

Tak se mějte a přijeďte:o)

Hlad nejlepší kuchař...

A v kombinaci s mlsným jazykem je to docela slibná záležitost.

Tak vám tedy povím, že na to, že neumím vařit a vlastně ani nemám vaření ráda, tak si tady tedy docela vyvyřuju. Hlavně o nedělích, když jsme na kleji.

No, jsem prostě zvyklá mít o nedělích nedělní jídlo, s masem a to mi tady nikdo neuvaří, a protože v poledne většina lidí spí, nebo maximálně snídá, tak i kdybych chtěla jít na nedělní oběd ven, tak bych musela jít sama a to mě zas tak moc netěší...

Takže jsem dnes zase vařila. od minulého týdne jsem měla v mrazáku vepřové nudličky, tak jsem je vytáhla a aplikovala jsem na ně z kuchařky od Elišky recept na nějaké skopové na paprice:o)

Teda, já mám mlsný jazyk a musím říct, že mi to chutnalo. Akorát mi ještě zbylo, tak aspoň ještě na den nebo možná i dva mám co jíst:o) A jak dopiju kafe a doposlouchám pohádku na českém rozhlase, tak musím ještě nějak tepelně upravit zbytek masa. No i když si kupuji to nejmenší množství, tak i 350 g mám na pěkných pár dní, ale v lednici ho musím mít už jen tepelně zpracované, jinak by mi nevydrželo...:(

Jinak je tu dnes zataženo, tak přemýšlím, jestli mám jít někam do muzea, nebo sedět doma... No, uvidím, jestli se do té doby někdo neprobere a neporadí mi:o)...

Buchta

Tak jsem dneska pekla buchtu. Zbyl nám mak z minulého týdne, jak jsme dělaly šlíšky a potřebovaly jsme ho zlikvidovat, protože byl namletý a otevřený... Tak jsme navrhla, že upeču buchtu...

Tedy musím přiznat, že jsem se poněkud přecenila. Všechno šlo dobře až do chvíle kdy se buchta peče... Tady je jen takový starý plynový sporák, tak jsem matně vzpomínala, jak fungoval ten staroušek, na kterém jsem já snad ani nepekla... No možná že jo, ale už je to dávno. Každopádně tohle, co je tady je děsnej krám, když jste zvyklí na horkovzdušnou troubu u které si dokonce můžete nastavit jestli má péct ze zdola nebo zvrchu a taky přesně na kolik stupňů...

No tak se mi ta moje buchta poněkud připekla zespodu, protože trouba peče zespodu a i když jsem si myslela, že prostřední z 8 stuňů pečení bude fajn, tak asi tak docela nebyl... Nebo možná příště zkusím pečící papír... No nevím. Ale většina z té buchty je docela jedlá a dokonce i docela chutná, tak jsem pozvala holky na kafe a na čaj, Alessandra šla nakoupit věci na pizzu, tak večer budem dělat pizzu:o)

Úžasný eduroam

protože mi na pokoji už zase nejede net, tak jsem sbalila, "kouzelnou krabičku" do batohu a odsunula jsem se na přednášku do budovy, kde funguje wifi eduroam. Ještě, že mi ti naši počítačníci poradili si tenhle vynález aktivovat ještě než odcestuji. Tady to totiž fakt v pohodě funguje:o)

Ale dneska máme docela fajn přednášku, pěkná angličtina a docela dobrý přednes. No je to teda Polská historie, takže se moc nechytám, ale jinak dobrý:o)

tak jen přelouskám mejly a jdu se něco přiučit.o)

fotky

Na net jsem doplnila popisky k Worclawi a hodila jsem tam i fotky z Krakowa, Czestochowe a Osvětimi. Z mého i Andreina foťáku... Tak se můžete mrknout;o)

Pondělí

Byl to můj nápad využít toho, že v pondělí nemáme školu a víc si užít překrásný Krakow, ale byla jsem hodně ráda, že se ke mně další 4 lidé přidali...:o)

Zašli jsme si na prohlídku katedrály Wawelu a hrobek králů a pak do židovského města. Navštívili jsme asi 3 synagogy ze sedmi a muzeum židovské kultury, abychom se něco dozvěděli nového o židovské kultuře...

Dali jsme teplý oběd u číňanů a pak na vlak. To bylo taky dobrodružství... Vysvětlit naší lámanou polštinou, že chceme lístek na normální rychlík a ne na IC, které bylo dvakrát tak drahé a jelo ve stejnou dobu a stejným směrem... a pak najít na tom jejich neoznačeném nádraží správné nástupiště a správný vlak. Nakonec jsme vytáhli lístek a když jsme potakli průvodčího, tak jsme mu ukazovali lístek a ptali se na který z těch vlaků ten lístek je.

Dojeli jsme v pořádku a bez zpoždění až do Toruně...:o)

Sobota+ neděle - Krakow

Ještě v pátek jsme se domluvili, že v neděli podniknem hromadně výpravu na krakovský královský hrad Wawel a do solných dolů. Sice se mi snažili namluvit, že mezi tím stihnem i Dámu s hranostajem na kterou byl v neděli volný vstup, ale protože si umím spočítat 1+1 (aspoň někdy:o)) Tak jsem radši šla na Dámu s hranostajem už v sobotu ráno (za 5zl ale stálo mi to za to:o)) Mimoto, všichni ostatní spali a tak to byla perfektní chvíle nerušeně si prohlédnout galerii a než vstali tak jsem stihla ještě v kostele nanebevzetí p. Marie největší gotický oltář na světě. Kostel i oltář byly uchvaté. Nádherná zdobená gotika...

Pak se připojili Španělé, tak jsem si s nimi dala prohlídku města a večer jsme slavili narozeniny jedné Španělky. Pak se šlo do hospody, ale já jsem toho chtěla ještě v neděli hodně vidět a ne půl dne spát, takže jsem šla spát asi v půl druhé, když ostatní vyráželi do klubu...:o)

Španělé samozřejmě půl neděle prospali, takže z Wawelu neviděli nic, ale Italové a Řekové nějakým zázrakem vstali:o)

Po obědě jsme jeli do solných dolů Jsou chráněné Unescem, děsně drahé a zas až takový zázrak to nebyl, ale bylo to zajímavé...

V neděli večer většina lidí odjela zpátky do Toruně. Zůstala jsem jen já, Andrea Alessandra, Arta a Massimo.

Czestochowa - 13.3.

Czestochowa je největší marianské poutní místo v Polsku. A protože se mi nechtělo jet spolu s ostatními do Osvětimi (koncentrační tábor Dachau před šesti lety mi nejspíš vystačí jako zážitek na zbytek života...), tak jsem si jako svůj páteční program zvolila Czestochowou. Puvodně jsem tam chtěla dojet v půl dvanácté z Krakowa a zůstat do 16.45, kdy mi jel zpáteční vlak do Krakowa. Ale prootže autobus, kterým jsme jeli do Krakowa, měl mezipřistání v Czestochowe, tak jsem své plánz operativně pozměnila, kamarádům nechala svůj bágl ať mi ho v Krakowě uloží na hostelu a já jsem se se svačinou ve 4.45 ráno vylodila v Czestochowe. Trochu jsem se sice bla, že je to brzo, ale matně jsem si vzpomínala, že už v 6.00 je na Jasné Guře (samotné poutní místo, kláštěr otců Paulánů) první mše, tak jsem si říkala, že to nějak zvládnu a do 16.45 si nějakou zábavu najdu...

Trvalo mi nějakých 45minut doprocházkovat se z města na Jasnou Horu a tam jsem z informační tabule zjistila, že kaple už je otevřena a v 6.00, že bude slavnostní odhalení "zázračného obrazu" a následovat bude mše.

Odhalení bylo opravdu působivé, takže jsem nakonec byla fakt ráda, že jsem tam byla tak brzy. Virbl bubnů a fanfáry (byly čisté a pohromadě, docela příjemný poslech;o)) a pomalu se odkrýval obraz zázračné černé madony...

Bylo fajn být po měsíci zase na mši, i když z kázání jsem teda moc neměla, zas tak dobře polsky nerozumím...:o)

Pak jsem našla už otevřený poutnický dům, takže jsem dala teplý čaj a buchtu z vlastních zásob. Přečetla si v teple jídelnz informace, co jsem si vytiskla z netu a než otevřeli v 9.00 muzea na Jasné Hoře, stihla jsem ještě v infocentru vymámit plánek kláštera a muzejí a projít si křížovou cestu, která vede kolem kláštera.

Muzea byla úžasná a dobře, že jsem si je prošla hned ráno, od jedenácti, tam byla nějaká konference mládeže a neuvěřitelně se celé místo zaplnilo puberťákama. Takže odpoledne jsem si ještě prošla město, zázračný pramen Sv. Barbory a nějaké další kostely ve městě a na rozloučenou jsem si šla ještě česko-polsky popovídat do infocentra a zjistit, kde je ta šerpa s krví J.P.II kterou měl na sobě, když ho postřelili a kterou věnoval klášteru. No byla hned vedle obrazu na hlavním oltáři, ale kdo by si všímal, co je vedle, když koukám na ten zázračný obraz...:o) Tak jsem se šla ještě jednou na závěr podívat na tu šerpu a poklonit se před oltář a zamířila jsem k odjezdu a do Krakowa...:o)

slava nazdar vyletu, nezmokli jsme už jsme tu...

Je tři čtvrtě na jednu v noci a už jsem z Krakowa zpět na koleji v Toruni. Dam spruchu a jdu spát, necham si zdát, že jsem doma....:o)

Pozdrav z Krakowa:o)

Tak jsem vKrakowe, zatim ziju a protoze jim tu blbne net, tak uz to pisu podruhe a tak budu strucna...

Vcera jsem byla v Czenstochowe a bylo to opravdu zajimave, no nejlepsi byla samotna kaple p.Marie a zazracny obraz a pak jeste Klenotnice, teda ty sperky, co tam meli, no nadhera... Vsechno vam musit nekdz povidat a ukazat obrazky.

Dnes rano jsemse konecne byla podivat na Damo s hranostajem, je stejne krasna jako na plakatech, ale u tohoto kousku vite, ze se ho Leonardo dotykal vlastnima rukama... A krom toho u originalu o dost lip vyniknou barvy a svetlo samotneho obrazu... Taky tam byl zajimavy Rembrandt a Lucas Crnach st.

Nez se Spanele vzbudili, tak jsem jeste stihla prohlednout si z blizka oltar nanebevzeti p.Marie - Nejvetsi giticka skulptura na svete, pry... Rozhodne to bylo pusobive a penez za to nelituji.

A pak jsem se pridala ke skupine a jen tak jme se toulali mestem, je krasne. Taky na hrad jsme si zasli, ale ten nas poradne ceka zitra a do zidovske ctvrti jsme zabrousili, ale na tu si nechavame pondeli...

Tak se mejte krasne a zas nekdy a klidne mi muzete napsat, vzdyt taky nemusim porad psat jen ja a cist vy obcas to muze byt i naopak... Timto zdravim tetu a mamku, ktere mi obcas neco pisnou...;o)

Geografická oprava

Jestli si někdo myslíte, že je Poslko na Severu, nebo dokonce, jak si myslí Poláci, ve středu Evropy, tak mě nechte vám vše osvětlit. Tady jsem definitivně na východ od svého domova, myšleno především ve smyslu poskytovaných služeb.

Tu a tam tu prostě nejede internet, někdy je to hodinka, jindy dvě, někdy půl dne a někdy i celý týden (to se mně osobně ještě nestalo, ale děsím se okamžiku, kdy tu uvíznu týden bez netu...)

V obchodech, jak už jsem ostatně psala, to tady nechodí tak jako u nás, že dojdete do hypermarketu a můžete si vybírat z nepřeberného množství... (z čokoládových pomazánek tu mají Nutelu a pak ještě jeden poněku nedůvěryhodně vypadající druh, a to si říkají hypermarket. Musli jsem tu našla všeho všudy dva druhy, Nestle a Vitalinea, nedejbůh abyste chtěli nějaké obyčejné, že by vám to jako stačilo...)

A aby to fakt stálo za to, tak dneska už půl dne neteče teplá voda. Rozhodně nehrozí, že by vás o tom někdo informoval, v žádném případě ne předem, doufat, že vám někdo sdělí, kdy poteče je marné a pokud nemáte štěstí, že vám to řekne kamarádka, tak to zjistíte ve sprše na vlastní kůži a to jestli jste po opici, tak to vás teda probere, když čekáte teplou sprchu a chcete se zahřát, (dnes je tu fakt zima...)

No a jinak, jestli to přeháním, tak to je podle přednášky, kterou jsme absolvovali v rámci orientačního týdne fáze naštvání a revolty a pak už následuje stabilita, tak až ta stabilita přijde, tak se možná ode mě dočkáte i nějakého "nezaujatého soudu" :o) Budu se na to těšit;o)

eurovečeře

Jsem ospinkaná a zítra toho chci hodně stihnout, tak jen stručně...:o)

Odpoledne jsem se pokusila dát na net nějaké fotky z Wroclawi, ale ještě jsem je nestihla všechny popsat a taky si nejsem jistá, jestli jsou vám dostupné, metoda pokus omyl není zrovna můj šálek čaje, ale snažím se, tak do června to budu umět určitě používat. Jestli je nevidíte, tak to opravím po neděli spolu s fotkami z Krakowa...

Šlíšky s makem, které jsme dnes s Andreou vařily obě poprvé v životě a hned, jako reprezentaci české kuchyně se nám dost vydařily, jen jsme trochu přehnaly množství, takže nám jich dost zbylo, ale protože je obě milujem, tak už se těšíme na zítřejší snídani...:o) Ale jinak, vesměs, sklidily šlíšky úspěch:o)

Pokud jde o Krakow, tak zítra v 10.00 večer vyrážíme se Španělama busem a ráno budem v hostelu na snídani. Já mám pak v plánu Czestochowou a někteří Osvětim a ti co už byli v Osvětimi, tak možná Schindlerovu továrnu, ale to není můj problém, večer se všichni sejdem na hostelu...

Zatím jsem nalomila Andreu a Massima a možná i Alessandru, kteří taky nemají nic v pondělí ve škole, že zůstanem až do pondělí a v pondělí odpoledne bysme to vzali ICčkem přes Warsawu do Toruně. Bude to sice trošku dražší, ale myslím si, že to za to stojí, tak to chci realizovat, snad to vyjde...

V sobotu bych se ráda jela podívat do solných dolů, ale tam asi nepojedu pokud bych byla na to sama a v neděli bych ráda navštívila staré město, wawel - hrad a muzeum - já prostě musím vidět Da Vinciho Dámu s hranostajem i kdyby nevím co, bez toho nemůžu z Polska odjet... A v pondělí by měli mít otevřeno v židovské čtvrti a dokonce to hlavní muzeum zdarma... Uvidíme:o)

Jdu spinkat, ať si na to naspím, nebo mě to porazí..:o) Už je zase půlnoc, takže jestli někdo máte pocit, že se nesnažím, tak snažím, protože touhle dobou doma už dvě hodinky spím a tady jsem ještě stále na nohou. Co jsem tady, tak jsem šla spát před půlnocí asi jednou, dvakrát jestli moc.

Jo a nakonec, jsem na sebe hrdá, protože jsem z té protivné ženské vymámila čisté povlečení, a to ona nemluví anglicky a já polsky... ;o)

příští týden Krakow:)

Tak už se začínám připravovat na Krakow. Mapu jsem ukořistila náhodou už ve Wratislawi a našla jsem si jednu docela fajn brožurku ke stažení na stránkách Krakowa, tak si ji zítra nejspíš půjdu vytisknout...

Akorát v pátek se mi nechce do Osvětimi, tak si asi udělám radši výlet do Czestochowe. Už jsem si našla vlak tam i zpátky a nejvíc mě nadchlo, že stránky města mají i v Češtině, no tu a tam s nějakou gramatickou chybou, evidentně to píše nějaký Polák, ale i tak je to fajn:o) není to sice za rohem, ale je to lepší, než tam jet z Toruně:o)

Fotky z Wroclawi ještě nemám... Nenašel by se někdo, kdo by mi poradil jak používat Picassa3? Už jsem si to stáhla, ale bez návodu k použití jsem trošičku bezradná a nahrávat nějakých 50fotek z Wroclawi po 5kusech se mi nechce...:(

Tak papa ještě dospávám víkend, tak jsem nějaká unavená... Až budou fotky na webu, tak dám vědět a napíšu k nim komentáře, abyste z nich taky něco měli;o)

Prijemna sobota ve Wratislavi

Nakonec byl teda vcera (v sobotu) velice vydareny den. Sice bylo stale pod mrakem a odpoledne zacalo i prset, ale prosli jsme si stare mesto, navstivili ozdobne historicke saly mistni univerzity a taky se byli podivat na panorama nejake bitvy Tadease Kosczucka...

Vecer jsme pak poradali oslavu Beinych narozenin. Bea je ze Spanelska, jo Spanele to jsou teda pekna tlupa, a Bea byla velice dojata oslavou, no myslim, ze se to opravdu vydarilo. Pristi tyden v Krakove nas ceka dalsi spanelska oslava narozenin, tentokrat Rakelinych.

Vecer jsem se do klubu uz jit ani nesnazila, vyuzila jsem toho, ze vsichni vypadli a byla volna sprcho a sla jsem po pulnoci spat, abych si neco naspala, nez se vrati. Musim rict, ze nekteri panove spi stejne docela nahlas, tak jsem byla rada, ze jsem mela trosku naspano, nez z klubu dorazili:o)

Dnes v deset (asi za pul hodinky) mam sraz s holkama z Nemecka, ktere jedine vstavaji... Pujdem se podivat na zidovsky hrbitov, Sarah nekde nasla, ze bz mohl byt pekny, a pak se asi zkusime uplatnit listky na panorama, za ktere jsme vcera daly 15zl a mely by byt platne jeste do dalsich dvou muzeji, jen se nam nepodarilo zjistit, jestli je to platne jen ten jeden den, nebo i den po te, ale tak to pujdem zjistit a pak se uvidi.

V pul pate nam jede vlak zpatky do Torune (uz se tesim na postel, kterou znam a pokoj sama pro sebe:o)) V Poznani bychom meli mit pul hodinky na presednuti a asi tak ve ctvrt na jedenact bychom meli byt v Toruni, tak snad vsechno pujde hladce a nebudou zadne problemy:o)

maminko, tatinku, jste si jisti, ze jste me nenasli nekde u cesty a ze nejsem z jine planety?

Protoze tady to vypada, jako bych z jine planety byla. Tak nevim, jestli se se mnou jeste po vcerejsku budou kamaradit... Tak to vcera vypadalo slibne, vsichni byli nadseni, ze jsem se i ja odhodlala jit do klubu (nalila jsem na to konto do sebe dve kavy a cerny caj a stejne to nepomohlo). Nez jsme do klubu dosli, bylo pul jedne a chtelo se mi spat, z klubu se linul desny hluk, ktery mi kmaradi (snad jeste porad...) nazyvali tanecni hudbou, ale podle me to byl rambajz a navic jeste chteli 8zl, jako studentske vstupne, tak jsem odhlasovala, ze za kraval, ktery se mi nelibi a dobu trvani meho pobytu maximalne hodinu a to jeste kdo vi jestli mi to tak nejak nestoji. Holky mely strach, ze chci jit mestem sama a kluci byli nastvani, ze nejdu do klubu, opijet se a "tancit"...

Co by jim to asi tak udelalo, kdyby jenou do toho klubu vyrazili uz v deset, abych tam s nima mohla aspon do pulnoci byt...?

Ve tri v noci se stejne vratili, pry s predsevzetim, vyrazit dnes v devet na prohlidku mesta. Je 9.05 a vzhuru jsem tu ja (uz od sedmi pravda, mapu mam nastudovanou a dokonce i nacteneho polskeho pruvodce) a jeste asi pred pul hodinou vstala Arta, ktera ma stale jaksi prebytek energie a je cvok do historie, vsak ji taky studuje...

Tak se jdu podivat, jak to vypada a vymyslet strategii... Jina uz asi nebudu, tak se budu snazit aspon "proplouvat mezi vlnama, abych utrzila pokudmozno co nejmensi ztraty..."

Papa a myslete na me.

Wroclaw

Tak jsme uspesne dojeli do Wroclawi. Ubytovali jsme se v hostelu, je cisty, udrzovany, prijemny, mluvi tu anglicky a mame pro sebe celou jednu mistnost pro 8 lidi. Jsme tu teda holky a kluci dohromady, ale z toho se tu tak moc nestrili... Stejne je to jen na prespani a abychom si meli kde nechat veci pres den. Jo jinak nez bez diakritiky to nejde a jeste tu maji naopak y a z:o).

Desne se mi styska... No Torun se nam libi zatim vic, je takova malebnejsi... Wroclaw je vetsi mesto ale centrum je zatim, co jsme tak videli docela pekne, zitra to zkouknem poradne za svetla, tedy jestli se skupina probere driv nez za soumraku, ale snad jo:o) Budu delat fotky za kazdou cenu a snad z nich neco bude, abych to po nedeli hodila na net:o)

Hlavne na me hodne myslete, aby se mi nestyskalo, a hlavne abych to tu prezila, pac jsem na pokoji s tema nejvetsima parmenama a jsou to vsechno Spanele, jedina vyjimka jsem ja Andrea a Alessandra. Jestli jsem doted mela nejake pochybnosti, jak to vypada, ve Spanelske vesnici, tak uz je nemam... Nerozumet ani slovo a byt z toho nerozumneni docela unavena...:o)

Ale jinak dobry. Snazim se druzit, ted jsem dokonce odlozila knizku a zatimco vetsina lidi spi, tak ja se tady tvarim spolecensky ve spolecenske mistnosti, ale vyuzivam cas k psani na internetu, ale tu a tam prohodim slovo s Alessandrou a Pablem...:o)

Tak jo jdu se druzit, opravovat kazde druhe Y/Z uz me zmaha...:o)

Domov, sladký domov...

Dnes vnoci se mi zdálo, že jsem doma... Ani se mi nechtělo probudit, ale musela jsem, přeci bych neprospala celý den, obzvláště, když jsem v jedenáct měla první přednášku:o)

Dneska jsem měla první a jediné dvě hodiny ekonomie, které tu mám, Budu je mít každý čtvrtek od jedenácti do jedné. Blbé teda trochu je, že je to spíš management a PR, ale jedna je i o práci, pracovním procesu a tak, no vzdáleně se to podobá předmětu Trh práce a politika zaměstnanosti, který jsem absolvovala už u nás na fakultě, akorát tady je to bráno z té pozice lidských zdrojů...

No, tak aspoň procvičuju angličtinu, pře to přednáší rodilý angličan... A je docela fajn a děsně zvědavý na nové lidi, takže po přednášce nás ještě skoro hodinu zpovídal, co jako studujeme, co od pobytu zde čekáme a stále se nám snažil vnutit, že kdybychom cokoli potřebovaly, tak nemáme váhat se za ním zastavit. No a taky nás potěšil sdělením, že tu a tam bude mít i nějaké pracovní povinnosti jinde, tak to vypadá, že nám to tu a tam odpadne, což se vždycky šikne:o) Škoda, že se nezabývá studiem kapitalismu, ale spíš lidskými zdroji a neformálními institucemi, jinak by byl bezvadný konzultant pro diplomku, takový pěkně nadšený:o)

Zítra v devět jedem samostatně do Wroclawi. Příští týden pojedeme do Krakowa organizovaně, ale do Auschwitzu se mi nechce, tak na sobotu si asi vyrobím vlastní program... a ten další víkend pojedu do Vilniusu, a po zbytek měsíce budu jíst jen chleba se solí...:o)

PS pro Zarazičany: víte jak se řekne polsky hubený? -"chudy" Teda já nevím, jak vy jste na to v těch vzdálených krajích přišli, však to Polsko neni zas tak za rohem...;o)

Být tady autistou bych nechtěla...

Autismus se mimo jiné vyznačuje i tím, že máte rádi stále stejné věci, které už znáte. Žádné velké změny. To je tady ale docela problém, jak jsem zjistila. Zvlášť pokud jde o zásobování. První týden jsem si tak namátkově kupovala potraviny a všímala si, co je dobré a co mi nechutná, či jinak nevyhovuje, abych si příště mohla při nákupu vybrat, to co se mi nejvíc zamlouvalo. Normálka, řeknete si...

Ale když jsem přišla do obchodu (Tesco nevyjímaje) znovu a myslela jsem si, že si koupím, ne ten chleba co mi nechutnal a měla jsem ho posledně, ale ten co jsem měla předtím, tak jsem poněkud narazila, chleba neměli. Byly asi dvě odpoledne, ale tak jsem si myslela, že mám smůlu a je vyprodaný. Po pár dnech jsem šla do obchodu znovu v jinou dobu, ale chleba zase nebyl, ani ten co jsem měla poprvé, ani ten co jsem měla podruhé, prostě zase něco jiného. S mlékem to bylo totéž a dokonce i s vodou...

Tady se zdá se s dopňováním zboží tak nějak nezalamují. Prostě, dokud tam je jeden druh chleba, jeden druh mléka či jeden druh vody, tak jsme stále dobře vybaveni a nikoho nevzrušují starosti o doplnění sortimentu, jo a že vám zrovna tahle voda nechutná, nehledě na to, že je 3x dražší než ta předešlá, co vám chutnala, nebo, že tohle mléko absolutně není vhodné skladovat v lednici na naší koleji, bo je lednička maličká a není tam dost místa na to, aby si každý svoje otevřené mléko postavil do dvířek, a tak si musíte kupovat mléko se šroubovacím uzávěrem, abyste ho zavřené mohli položit do přihrádky...? To tady nikoho netankuje. Mléko? Jo támhle, vždyť ho vidíte... Jiné mléko? Ne, mléko jako mléko, ne?

Takže tady je to pořád vzrůšo a stále něco nového, hlavně si na nic moc nezvykat a nic si nenechat příliš přirůst k srdci, může se stát, že už to víckrát neuvidíte...:)

A ještě jedna zajímavost, Sehnat tady víno je docela fuška. Pivo, to je v každých potravinách, ale víno a další alkohol, jen někde. V Tescu třeba ne...

Fakt to tu maj zvláštní.... Budu to dále pozorovat a podávat další zprávy;o)

Příjemná neděle.

Včera jsem si užila opravdu příjemnou neděli. Ráno jsem si dala pořádnou sprchu, dobrou snídani a u snídaně pohádku, byla neděle...:o)

K obědu jsem si udělala pořádné jídlo, rýže a jakési sladkopapriková omáčka vlastní výroby s kuřecími kousky... Po obědě kfíčko u rozhlasové pohádky, pro změnu a po obědě procházku.

Včera jsem na sebe byla fakt hrdá, protože jsem to zcela výjimečně byla já, kdo byl iniciátorem akce a nikdo si ani nestěžoval, naopak se všem líbilo.

Ukázalo se, že mapa byla dobrá investice. Našla jsem si na ní jednu z pevnůstek původního bohatého opevnění Toruně, která byla nedaleko a šlo se k ní příjemným lesíkem, který začíná hned za univerzitou... Tu a tam jsme sice potkali bláto, ale nikdo se v něm nevyplácal a protože je tu celkem písčitá půda, tak se to ani moc tragicky nelepilo na boty. K pevnosti jsme došli, bylo docela i na co koukat (trochu jsem se bála, že tam dojdem a všichni budou zklamaní, že tam nic není). bylo krásné počasí, takže jsme si to užili a dokonce udělali pár hezkých fotek (jsou na webu).

Ale přeci jen bylo ještě trochu chladno, a tak když jsme se vrátili na ubytovnu, tak jsem aspoň holky pozvala k nám na pokoj na horký čaj s medem. Ten jediný kluk, co s náma byl na procházce, ještě nesnídal, takže říkal, že si půjde něco ulovit...:)

A tady se ukázalo, že mi ještě chybí takové to společenské myšlení. Sice jsem všechny pozvala na čaj, a nachystala jsem vodu i čaje, dokonce i med, ale ukázalo se, že jsem ještě stále tak nějak moc individualistická při na kupování, protože skoro každá holka donesla nějaký balíček oplatků, keksů, nebo krabici čokolád, prostě něco, co se hodí ke společné konzumaci. Tak tady mám ještě mezery a budu se při doplňování zásob muset polepšit, protože já tu mám jen samé čokoládové tyčinky a jednohubky, to aby mi tu nic nezůstávalo nějak dlouho otevřené, ale abych to sama mohla jednoduše sníst...:o)

Když jsme rozmrzli, tak jsme si šly na ubytovně v prvním patře zahrát biliar a pak se ještě rozhodlo, že nás Alessandra naučí správné italské těstoviny, protože těch se kečup nesmí ani dotknout;o)

Vlastně je to jednoduché těstoviny se vaří normálně, akorát jsem netušila, že sůl se přidává až do vařící vody a teprve až se sůl rozpustí, můžou se tam dát vařit těstoviny. Omáčka se sestávala z rajčatového koncentrátu, olivového oleje a asi tak půlky na jemno nakrájené čerstvé cibule. To se povaří, na závěr před dovařením se dochutí trochou cukru případně solí. A podává se následovně: ne na talířek těstoviny na to omáčku a na to sýr. Ale ve velkém hrnci nebo míse se zamíchají těstoviny a omáčtou a takhle již opatlané těstoviny se servírují na talířek a na vrch si to může každý posypat trochou strouhaného parmezánu (ne eidamu 30%:o))

Trochu jiny rytmus žití...

Tady jsou všichni tak nějak easy a v pohodě a vůbec, tak nějak rozvláční a pomalí...

Včera teda vymysleli Španělé a Italové, že bychom jako jeli na výlet, do nějakého, já bych řekla, že zapadákova. Do Malburgu jsme chtěly asi jen já s Andreou, protože jsem byly ochotny vstávat na vlak, který jede v 8.00. Tak se tedy dohodlo, že se pojede do nějaké Brodnice v 10.00 a odchod na tento výlet z kolejí měl být v 9.15 z kolejí. Už tady se mi to začalo zdát poněkud nereálné, ale tak fajn. Poté, co jsme s Bushrou prozkoumaly net a zjistily, že tam nic moc není, tak jsme se rozhodly udělat si vlastní program v Toruni. Tak jsem, že te ta neděle vstala v půl deváté a v devět, když jsem si dávala sprchu jsem bedlivě poslouchala, co se děje na chodbě a jestli už vyrážejí. To ticho bylo obdivuhodné, tak jsem začala něco většit a potutelně se tak jako sama pro sebe usmívat. Pochopitelně jsem byla široko daleko jediná v bdělém stavu. V 10.00 se vykutálela z postele Arta, že to jako asi zmeškala, protože si zamáčkla budíka... No, já jsem si myslela svoje a začalo se ukazovat, že si myslím správně, protože nikdo nebyl k sehnání. Před polednem jsem psala Andrei, jak je teda na výletě, na což se mi dostalo očekávané odpovědi, že byl výlet zrušen a nahrazen bude příští víkend, URČITĚ, výletem do Wroclawi, tak uvidíme:o)

Tady leze sluníčko, tak jsem si naplánovala výletek. Když tu mám to sportovní vybavení, tak abych ho užila, ale když se začaly trousit další zájemkyně, co nechtěly sedět doma na zadku, ale taky se netvářily moc nadšeně, na mé cíle a tempo, tak jsem souhlasila, že posunu svůj cíl do poloviny původně zamýšlené cesty a odložím startovní čas o půl hodiny (samozřejmě, jsem jim, řekla, že vyrážíme nejpozději za 20 minut, tak maj ještě 10 minutek a pak vyrážíme, doufám:o))

Tedy, já jsem jim, řekla, že jdem do lesa, tak nevím, proč se na to malují, ale no tak když jim to udělá radost, tak snad nebudou zklamané, až zjistí, že jdem opravdu do lesa, jak jsem říkala:o)

Zatim, večer možná půjdem na bowling, ještě se uvidí. Včera jsem se učila a zítra budu zas, tak dnes užívám pěkné počasí a neděli.
Ahoj:o)