Tak jsme včera večer byly se spolubydlící na koncertu Toruňského symfonického orchestru... V první půlce byla předehra k opeře Don Juan (Mozart) a houslový koncert (Mozart). Jako přídavek zahrál solista Fugu od Bacha a nějaký kus od Paganiniho... Houslista byl dobrý, ale Mozart není tak úplně mým favoritem, takže dobrý, ale už jsem se nomohla dočkat druhé půlky...:o)
Z nějakého záhadného důvodu se mi popletla písmenka a čísla a 7. symfonii d moll jsem zaměnila za Novosvětskou, takže jsem šla na koncert s tím, že jdu na Novosvětskou...
No když začali hrát, tak jsem trochu znejistěla, ale říkala jsem si, že je to sice ostuda, že to nepoznávám, ale že už jsem to dlouho neposlouchala a už je to dávno, kdy jsem to hrála... A že se to třeba rozjede...:o) No nerozjelo se to. U druhé věty jsem měla pocit, že je to fakt ostuda, že neposznávám ani notu, ale začínalo se mě zmocňovat podezření, že to možná ani Novosvětská nebude, protože to sice byla krásná hudba v pravdě dvořákovská, ale ani trochu Novosvětská. No u třetí věty už jsem měla jistotu a dále jsem si jen užívala krásnou symfoniii, kterou jsem slyšela poprvé v životě...:o) Ale byla opravdu nádherná a Arta se pro ni naprosto nadchla, dokonce se jí prý tak zmocňovaly emoce, že se pak musela ujistit, že nemá rozmazanou řasenku od slziček dojetí...;o)
Vážně to bylo hezké. A večer protože nám konečně začíná jaro, tak jsme to z města na kolej vzaly vycházkou a zakončili jsme to s děckama v pizzerce, nějak nám procházkou vyhládlo, tak nám přišlo vhod se s nimi srazit před vchodem a plynule navázat cestou na večeři:o)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat