Czestochowa je největší marianské poutní místo v Polsku. A protože se mi nechtělo jet spolu s ostatními do Osvětimi (koncentrační tábor Dachau před šesti lety mi nejspíš vystačí jako zážitek na zbytek života...), tak jsem si jako svůj páteční program zvolila Czestochowou. Puvodně jsem tam chtěla dojet v půl dvanácté z Krakowa a zůstat do 16.45, kdy mi jel zpáteční vlak do Krakowa. Ale prootže autobus, kterým jsme jeli do Krakowa, měl mezipřistání v Czestochowe, tak jsem své plánz operativně pozměnila, kamarádům nechala svůj bágl ať mi ho v Krakowě uloží na hostelu a já jsem se se svačinou ve 4.45 ráno vylodila v Czestochowe. Trochu jsem se sice bla, že je to brzo, ale matně jsem si vzpomínala, že už v 6.00 je na Jasné Guře (samotné poutní místo, kláštěr otců Paulánů) první mše, tak jsem si říkala, že to nějak zvládnu a do 16.45 si nějakou zábavu najdu...
Trvalo mi nějakých 45minut doprocházkovat se z města na Jasnou Horu a tam jsem z informační tabule zjistila, že kaple už je otevřena a v 6.00, že bude slavnostní odhalení "zázračného obrazu" a následovat bude mše.
Odhalení bylo opravdu působivé, takže jsem nakonec byla fakt ráda, že jsem tam byla tak brzy. Virbl bubnů a fanfáry (byly čisté a pohromadě, docela příjemný poslech;o)) a pomalu se odkrýval obraz zázračné černé madony...
Bylo fajn být po měsíci zase na mši, i když z kázání jsem teda moc neměla, zas tak dobře polsky nerozumím...:o)
Pak jsem našla už otevřený poutnický dům, takže jsem dala teplý čaj a buchtu z vlastních zásob. Přečetla si v teple jídelnz informace, co jsem si vytiskla z netu a než otevřeli v 9.00 muzea na Jasné Hoře, stihla jsem ještě v infocentru vymámit plánek kláštera a muzejí a projít si křížovou cestu, která vede kolem kláštera.
Muzea byla úžasná a dobře, že jsem si je prošla hned ráno, od jedenácti, tam byla nějaká konference mládeže a neuvěřitelně se celé místo zaplnilo puberťákama. Takže odpoledne jsem si ještě prošla město, zázračný pramen Sv. Barbory a nějaké další kostely ve městě a na rozloučenou jsem si šla ještě česko-polsky popovídat do infocentra a zjistit, kde je ta šerpa s krví J.P.II kterou měl na sobě, když ho postřelili a kterou věnoval klášteru. No byla hned vedle obrazu na hlavním oltáři, ale kdo by si všímal, co je vedle, když koukám na ten zázračný obraz...:o) Tak jsem se šla ještě jednou na závěr podívat na tu šerpu a poklonit se před oltář a zamířila jsem k odjezdu a do Krakowa...:o)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat