Tady si prostě musí člověk všechno pěkně hlídat. Čekat, že se mu něco samo vrátí je poněkud bláhové. Sice se tu nekrade a všichni jsme tu jako "taková jedna velká rodina", ale tak nějak se tu bohužel zapomínají vracet věci jejich majitelům. Prostě situace, kdy něco půjčíte a tímpádem je to v nenávratnu je tu na denním pořádku...:(
V pátek jsem Pablovi půjčila svou druhou postel s tím, že je tu na víkend hodně kamarádů, kteří musí někde přespat a varianta zapůjčit postel někam se mi rozhodně zamlouvala více, než nechat si někoho cizího nastěhovat do pokoje. Tak jsem ji NA VÍKEND Pablovi půjčila. Včera večer (tj. v pondělí) jsem se šla zeptat, kdy mi ji jako hodlá vrátit, protože postel v rožku pod oknem je naprosto nejlepší místo, když se chcete obložit papírama a strávit dopoledne jejich chroustáním, to v opačném rožku pokoje, kde není světlo, jaksi nejde... Takže jsem svou druhou "studijní" postel docela postrádala...
No, a z Pabla začalo, jak z chlupaté deky, lézt, že by si ji ještě rád půjčil do příštího víkendu, že dojedou další kamarádi a tak... Ale to jsem rezolutně odmítla, že já POTŘEBUJI svoji postel zpátky a mimoto, že si ji ode mě půjčoval výslovně na tento víkend o nějakých dvou víkendech a celém týdnu mezi nimi nepadlo ani slovo.
Tak nakonec sice nerad a po dalším připomenutí mi postel konečně v deset večer vrátil... Přece se nenechám omezovat jen proto že jemu by se to hodilo. Měl to říct rovnou a třeba bychom se domluvili... Takhle mám konečně svou postel a můžu si zase rozložit papíry:o) Docela se těším po dvou dnech u počítače za stolem to bude příjemná změna:o)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat